https://youtu.be/S4wS-YonJM8

Z pohledu Harryho:

První na mém seznamu What To Do bylo zjistit, zda je Louis v tom, nebo ne. Ostatní plány totiž měli na toto návaznost. Surfoval jsem po internetu několik hodin, abych se dočetl za jak dlouho to můžeme zjistit a nadchlo mě, že vlastně do týdne od posledního sexu. Rozhodl jsem se na základě této informace, že nebudeme mít celý týden sex. Čistě proto, abych eliminoval chybu. Pak budu používat ochranu, abych mohl nejprve umožnit Louisovi jeho životní přání. Rovnou jsem si našel nejbližší soukromou kliniku a objednal nás na kontrolu. 

Louisovi se moc týden bez sexu nepozdával. Řekl jsem mu popravdě, že potřebujeme zjistit jestli je v tom, nebo ne. Takže to akceptoval snáze, ovšem svoje plány jsem si nechal pro sebe. Představil jsem si, co by asi dělal a nehodlal jsem to riskovat. Louis skákající metr vysoko a řádící s miliony dotazy se mi nepozdával. Louis objímající mě kolem krku a dělající co mi na očích vidí už bylo něco jiného, ale stejně jsem to nakonec zamítl.

O týden později

Konečně je tu ten den D. Na kliniku jsme odjeli dopoledne. V čekárně bylo na to, že je to soukromá klinika docela plno. Já měl na očích sluneční brýle, aby mě nikdo tak snadno nepoznal a poté, co jsme se usadili, jsem očima pátral v okolí, zda někoho znám nebo ne. Myslel jsem si, že když lékař bude mít moje jméno na papíru, tak budu mít protekci, ale byl jsem mile překvapen. Seděli jsme v čekárně 4 hodiny, než jsme přišli na řadu. Lékař si se mnou potřásl pravicí a požádal Louise, aby se posadil na lůžko. Sestra mu odebrala krev a opatřila jej štítkem. Pak čekala na pokyny. Byl jsem jak uhranut tím, jak to šlapalo. Doktor se mě ptal na Louisovi rodiče a další aspekty, které jsem nevěděl. V klidu jsem ho požádal, aby se ptal rovnou svého pacienta. Lékař na mě chvíli zkoumavě hleděl, ale udělal jak jsem jej požádal. Mohl jsem vidět, jak Louis lehce ožil. Doktor si mezitím zapisoval všechny poznámky a požádal Louise, aby se položil na záda a vyhrnul si triko. Zároveň si sundal kalhoty trochu níže. Díval jsem se, jak jej lékař vyšetřuje, připravený zakročit, kdyby Louise nějak ohrožoval. Měl jsem pak sto chutí si jí plesknout, protože tohle nebylo mé obvyklé chování.

No a nyní sedíme doma. Výsledky ještě nemáme, protože lékař trval na sdělení konečného výsledku až poté, co mu doručí krevní testy. Louis seděl u telefonu a čekal, jako kdyby jej ten telefon měl minimálně spasit. Musel jsem se smát, což jej dostalo z toho příšerného soustředění.

Z pohledu Louise:

"Čemu se směješ?" vytrhl mě zvuk jeho smíchu z mého soustředění: "Myslíš, že to je vtipné? Můj svět se buď ještě víc rozzáří, nebo se propadne do hlubin zoufalství..." zahrál jsem si trochu na hysterku. Harry si ke mě sedl a usmál se: "Ničeho se neboj. Ať to dopadne jakkoliv, já jsem tady a budu tady dokud náš smrt nerozdělí..." rozesmál jsem se: "To je jak na svatbě!" Harry kývl, zašmátral v kapse a nastavil ruku sevřenou v pěst: "Co myslíš, že tam je?" díval jsem se podezřívavě na tu ruku a pomalu jsem zvedl pohled k Harryho tváři: "Mám to říct, nebo mi to ukážeš?" Harry se tajemně usmál. "Hm... Možná, když mě nějak hezky přesvědčíš, že ti to ukážu a nebudeš muset hádat..."

Ta ta Dá... Další kapča :-)