„Jdeme dneska do kina, nechceš jít s námi?" ozvala se Lucka, když si skládala učení do tašky a hodlala co nejrychleji vypadnout z té cvokárny.

Druhá dívka se na ni zazubila.

„S kým jdeš do kina?"

„No s mým klukem! S kým jiným, prosím tě. To jsou mi otázky," okamžitě ji zpucovala a tvářila se dokonale uraženě.

Sára jen nevinně pokrčila rameny.

„Do téhle chvíle nechtěl jít nikam jinam než do knihovny, tak se nediv, že se divím!"

„To víš kouzlo osobnosti. Konečně jsem ho přesvědčila, že v kině si to taky užijeme. Tak co jdeš s námi?" dodala na konec otázku a vrhla po ní smrtícím pohledem.

Snová dívka, ale jen zavrtěla hlavou. Nehodlala jim dělat křena. Ona si udělá své vlastní rande, takže ať si to užijí sami.

„Prosím tě, tímhle tempem budeš přespaná na celý život," dodala Lucka aspoň s povzdechem, když jí bylo jasné, že ji nepřemluví, protože si udělá svůj oblíbený program.

Sára však jen s úsměvem pokrčila rameny, jako že už to s ní lepší nebude a o několik minut později se již horlivě rozloučily a rozešly za svými kluky.