„Prostě něco neutrálního!" vyhrkla dívka ze zoufalství. Tohle se rozhodně nezměnilo. Stále se nemohli na ničem dohodnout. Každý si stál na svém.

Vojta se na ni usmál a prohodil: „Dobře, tak prostě třeba vila miliardářů!"

Dívka po něm vrhla pochybovačný pohled.

„To jako vážně? Něco normálnějšího tam nemáš?"

„A co jako?" odvětil s nechápavě svraštělým obočím.

„Třeba na nějaký zámek."

„A to se ti zdá normálnější?" utrousil pobaveně, ale ona jen spokojeně přikývla. Rozhodně to bylo zajímavější. Už už chtěl protestovat, ale když si představil další salvu nápadů mířící na jeho hlavu, rozmyslel si to.

„Dobře, tak zkusíme zámek, abychom vůbec něco vyzkoušeli," vyhrkl otráveně. Prostě zkusí ten pitomý zámek a bude klid.