„Uvědomuješ si vůbec, že bys mu měla padnout kolem krku a líbat až do konce života?" zašeptala Lucka zasněně, když umírala při běhání už druhého kolečka na tělocviku. Nebyla zrovna sportovní typ a její kámoška na tom nebyla o moc líp. Obě vypadaly, že každou chvíli padnou na zem a už se ani nehnou.

„To rozhodně ne! Je tak arogantní!"

„Chce tě líbat! Bože, kdyby tohle chtěl někdo po mně, velebím ho do nebes," vykřikla z posledních sil né snová dívka.

To už je však učitelka svolala k sobě s píšťalkou v ústech. Obě spolužačky se tam doplazily, zatímco hleděly na nářadí, které měly přeskakovat.

Sára si těžce povzdechla, když prohodila: „Tohle nesnáším. K čemu mi v životě bude umět skákat přes truhlu?"

Než se však mohla nadechnout k pokračování své litanie, její přítelkyně se náhle ohnula v pase a začala se chechtat jako šílenec. Druhá dívka na ni zůstala nechápavě hledět. Copak už se doopravdy zbláznila?

„Přes truhlu? Chacha! Snad bednu, ne? Leda že bys chtěla ještě v tomhle životě potkat piráty a utíkat před nimi tak, že budeš přeskakovat jejich truhly plné zlata!"