Jenže nepřišel! Než se mohl dotknout jejích úst, ustoupil a prohnaně prohodil: „Říkal jsem ti, že hledáš výmluvy. Přitahuju tě."

Měla chuť ho zavraždit. Krásné pocity dávno zmizely v nenávratnu. Pokazil to a ona se probrala z transu.

„Nepřitahuješ!" odsekla.

„Jsem holt neodolatelný," utahoval si z ní.

„Jsi namyšlený," odsekla a odstoupila od něj.

Málem mu na to skočila. Nána! Jen si s ní hrál.

„Jsem dokonalý, tak se s tím smiř," bavil se, zatímco ona by ho nejraději na místě umlátila.

„Jsi nemožný," odsekla, zatímco sama ustoupila a dala si ruce v bok. Jen ať si nemyslí, že ji snad nějak mrzí, že ji nepolíbil. To ani omylem!

„Jsem lepší než ten tvůj imaginární přítel," dodal a než se nadála zatahal ji za vlasy, až vyjekla překvapením.

„Není imaginární!"

„Tak jak se jmenuje? Harry Potter? Pojedete spolu snad do Bradavic?"