28. kapitola
„Vy jste se mečovali?" vypískla Lucka nadšeně a na hrudi svírala kamarádčina bílého medvěda, jako kdyby byl její.
Sára však neměla dost sil na to jí vynadat.
„Ne, určovali jsme hranici."
„Tím, že jste po sobě šli klacky?" řehtala se ta skvělá kámoška. Opravdu úžasná podpora.
„Nechtěl na to přistoupit," bránila se rozhořčeně, než však mohla dodat něco dalšího, nakoukla do pokoje mamka a přelétla je starostlivým pohledem.
„Nechcete něco?"
Sára si povzdechla. To nebyla jen otázka, zda nehladoví jako v Africe. Měla v sobě hlubší podtón.
„Mami, když jsme řekly, že se budeme učit, nebyla to šifra, jak se nenápadně vyplížit z pokoje, nebo slézt z okna, abychom někam utekly," pronesla se smíchem.
Znala svoje rodiče až příliš dobře. Důkazem toho jí byl otcův hlasitý šepot: „Tak je tam?"
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro