Jenže pak její rutinu narušila překvapivá událost. Ne, nebylo to těhotenství, nebo tak. Chraň bůh. To by ti dobráci (rodiče) nejspíš nerozdýchali. Přece jenom v jejich desateru kázání vždy bylo:

Chlapci smí líbat leda na líčko.

U toho se s Luckou, její nejlepší kámoškou, mohly vždycky popukat smíchy, když to tatínek říkal naschvál ještě takovým tónem. Ale smát se nahlas si nedovolily. To by se kázání stalo delší než telefonní seznam od A do Z. Měly přece rozum. Nebyly to žádné trhlé puberťačky.

Jenom občas jim trochu hráblo.

Jako když se vydaly na diskotéku a místo trsání mezi ostatními se půl hodiny přemlouvaly, aby vůbec vešly dovnitř. Obě měly odvahy na rozdávání... ale jen v duchu.

Takže to skončilo tím, že dovnitř vůbec nešly a zapařily si na nedaleké louce jen ony dvě.

No, co nuda to rozhodně nebyla.