Poraženecky jsem seděl na černé zemi v jiném časovém pásmu než je na světě. Držel jsem se za hrudník a trhaně dýchal. Zaschlé slzy jsem stále cítil na tvářích, měl jsem rudé oči a připravoval se na tu poslední bitvu bitev. Tonyho konec? Možná v minulém čase, v jiné alternativní dimenzi, ale tady? TADY JE ČAS NA MŮJ KONEC!

Konec konců, možná bych měl začít se spisem mého života, udělat vám tady takový můj životopis... Heh i když, bavím se jen sám se sebou ve vlastní mysli, nebo snad ne? Život nikdy není fér, takhle to je věky věků a nejde s tím nic dělat. Můžeme se vinit za chyby, blbosti, slova, činy, za cokoliv, ale nikdy se to nezmění, zůstane to vždy stejně. Ale mně se naskytla příležitost někomu zachránit život. Mám jedinečnou příležitost změnit to co se před tím stalo. A já toho využiju abych zachránil Tonymu a ostatním život, obětuju se, tohle přeci hrdinové dělají, rozdají vlastní život pro ostatní, aby jiní mohli žít. A JÁ JSEM HRDINA, jednou Avenger, NAVŽDY AVENGER!

No a teď? Během toho čekání? Uhhh co bych vám jen pověděl.... No kde jsem, co se stalo, jsme vám již popsal, ale svou minulost ne. Tak pojďme začít.

Vyrůstal jsem se svými rodiči Thomasem a Mary Parkerovi v dobré čtvrti, název si jaksi nepamatuju. Pracovali v laboratoři, peníze byli a já měl šťastné dětství, ale potom, po nehodě v laborce oba zemřeli. Já šel k péči mé skvělé tety a strýce May a Bena Parkera,v New Yorské čtvrti Queens. Vyrůstal jsem tam u nich šťastně, byli mojí náhradní skvělí rodiče. Jenže když mi bylo patnáct... Uhh jak to posat, na školním výletu v laborce Oscorb  mne kousl radioaktivní pavouk a já se stal Spider-manem. Jenže jsem byl naivní a bral tenhle dar na lehkou váhu. Kvůli mé blbosti, když jsem nechal zloděje jít. On nakonec zabil strýčka Bena. Jeho slova si pamatuju furt "S velkou mocí, přichází i velká zodpovědnost!" Co dále? No Tony mne našel, ja se popral s Capitánem, Stark mi sebral oblek, ale já zachránil nakoenc svět a oblek doatal zpátky a teď..... To už jsem vám vyprávěl.