Bloudil jsem černou temnotou, aspoň tak bych nazval svou mysl, prostě temnota. Vybavování vzpomínek měnili proud a já nevěděl proč, spíše jsem se rozhodoval zda vše toto znám ze sna, nebo se to doopravdy odehrálo. Už jsem se nesnažil odsuď utéct, jen jsem poslušně seděl na zemi a čekal. Na co? Uhhh možná na záchranu, probuzení nebo prostě na nic. Mé doufání v to, že mne Tony přivede zpět, se rozpadlo, jako já v prchach.

Zoufalost vyhledává tři věci, smrt, smutek, adrenalin. Každá věc zahaluje mozek lží, napovídá věci co by jste jindy neudělali, přechází strach a nebere na něj ohled. To je to co nás drží v kleci, můžeme tomu říkat bláznoství, ale dělá to každý, někdo je tak zníčený, že doopravdy zešílí, ale já se ještě držel. Dobu trvání v říši Quant jsem si počítal do reálného času. To co tu nazývám hodiny, dny, minuty.... Beru ohled na čas na Zemi. Zde čas ubýhá pomalec, to co ze zoufalství  berete jako den, je ve skutečnosti minuta. To co za měsíc je hodina a tak to pokračuje dál.

Ale zpět k tomu nad čím přemýšlím. Kdyby to byl sen, nepamatoval bych si bolest, každičký detail. Sny působí občas realisticky, ale nebudete si z nich na dlouhou dobu pamatovat pocity, bolest. Ten pocit se vypaří, ale já si pamatoval vše, tudíž se to už stalo.

Pamatuju si výbuchy, rány, skřípání zbraní, výstřely, křik a pak vlna plná silné energie, která pohltila celé okolí . Každá osoba se zarazila v pohybu, sledovala místo od kud tato enrgie přichází. Boj o ruakvici nekonečna skončil, Místo Thanose lusk pan Stark. Sevřelo se mi srdce, po tvářích mi tekli slzy a já spadl na kolena, pokaždé kdy jsem si na to vzpomněl, jenže teď? Teď jsem bez výrazu seděl na zemi, ani jediná slza mi nestekla. Stál jsem opodál, sledoval to, ta radost, že jsme Thanose porazili, každičkého přešla. Pan Stark se opřel o kusy zřícených zbraní, doskočil jsem k němu, bylo poznat, že umírá a já brečel. Začal jsem s ním třást, říkat mu, že jsme to dokázali, vyhráli... A nakonec jsem mu řekl to osudné slov "Tony" než mne Pepper dala stranou. Ta bolest, co jsem cítil, cítím i teď!