Kyle si hlasitě povzdechl a vyšel z Callumova pokoje. Jeho nálada byla téměř na bodu mrazu, poněvadž jeho "strýci", příteli, bylo stále ouvej. Raději ho chtěl nechat odpočívat, i když by tam s ním nejraději zůstal delší dobu.

Chtěl totiž využít toho, že tam pro jednou neotravovala Skyler, se kterou se posledně hezky pohádal ohledně péče o Calluma. Taky kvůli tomu se raději té zrzce vyhýbal obloukem.

Procházel domem a slyšel ty informace o tom, jak Richard chytil a zatkl špehy, kteří byli mezi ně nastrčení z Nelisské smečky. A s tím, i když byla podezření z jeho špehování stažena, se stejně našli vlkodlaci, kteří si jeho směrem neodpustili poznámku, zda není naštvaný, že byli jeho kolegové dopadeni. Takové poznámky raději přecházel, i když uvnitř byl vzteklý a prskal si pod nosem spíš jako kočka, než-li vlk.

Vyšel před dům na terasu a posadil se na jednu z volných židlí, které na terase byly. Opřel se do ní a zíral na les, který se před ním rozléhal, a ve kterém mizela silnice, po které mohl kdokoliv přijet či odjet.

,,Chceš mě vidět?" Ozval se mu zničehonic v hlavě líbezný hlas jedné brunetky. Po těle mu přejel mráz a naskočila mu husí kůže.

Vynořil se i Thyrius, který teskně zakňučel a upřel na něj prosebný kukuč.

Kyle se nad tím musel pousmát. ,,Tebe vždycky."

,,A kde jsi?" Zeptala se ještě a Kyle si tiše vydechl spokojeností. Ta vlčice mu neskutečně přirostla k srdci a vždycky, když ji viděl, tak cítil klid a spokojenost ve svém nitru. Stejně tak na tom byl Thyrius.

,,Na terase. Před domem," odpověděl jí a otočil se k hlavním dveřím domu, jako by doufal, že odtamtud vlčice hned vyjde.

K jeho zklamání to byl jen Richard, který sešel z terasy schody a zamířil k další budově, která patřila smečce. Ta budova byla několik garáží spojených k sobě. Byly tam jak auta, co byla ve vlastnictví celé smečky, tak tam byla i auta, která byla ve vlastnictví jednotlivých vlkodlaků. A v Richardově případě tam byla motorka.

Sledoval, jak Richard odchází. Těšil se až mu ty opakované výslechy dá pořádně sežrat.

Z myšlenek, jak Richarda v těch výčitkách svědomí utopí, ho vyrušil ženský hlas: ,,jsem tady, Kyle."

Na tváři se mu rozlil spokojený úsměv a negativní myšlenky se rozplynuly. Otočil se k ní čelem, postavil se a šel jí vstříc. ,,Rád tě vidím, Carys."

Pozvedl ruku, jako by jí chtěl chytit za tu její, ale na poslední chvíli si to rozmyslel. Kdo ví, jak to měla srovnané ona, ale on cítil, jak Thyrius na ni i její vlčici reaguje, a věděl, co to znamená. Jen to nechtěl říkat nahlas, protože nevěděl, jak moc to už Carys přijala či nepřijala.

,,Čekal jsem, kdy dorazíš," pousmál se a kývl ke dvěma volným židlím, ,,posadíme se?"

Carys se usmála a přikývla, ,,ráda."

Posadila se na volnou židli a Kyle se posadil vedle ní.

,,Nebyla jsem si jistá, jestli mě budeš chtít vidět," řekla popravdě. ,,Jak ti je?" Zeptala se starostlivě.

Kyle se pousmál, ,,teď už je mi lépe, když jsi tu ty. Vlkodlaci mají stále připomínky, i když už jsem oficiálním členem smečky, navíc někteří si ze mě utahují kvůli těm chyceným špehům," zamručel nespokojeně, ,,a někteří se mi raději vyhýbají, protože mě to neskutečně štve."

Carys se nervózně pousmála. ,,Myslím, že vlkodlaci se vyhýbají každému, kdo je byť jen trochu naštvaný. Nevyhýbají se jen tobě."

Na chvíli se odmlčela a poté se už zeptala na to citlivé téma: ,,jak je vůbec Callumovi?"

Blonďák si tiše povzdechl a zadíval se na zem. ,,Stále je mu zle. Byl jsem se na něj před chvílí podívat. Pro jednou tam nebyla Luna, tak jsem si s ním mohl v klidu popovídat sám, aniž by tak byla ona," nespokojeně zavrčel. Protože ta hádka ho pořád deprimovala.

,,Kyle, už si tou hádkou s Lunou nelam hlavu. Myslel jsi to dobře. Vždyť je to tvůj přítel a staral se o tebe jeden čas," usmála se konejšivě, ,,ale jsem tu dost dlouho na to, abych s klidným svědomím řekla, že i Skyler na něm hodně záleží. Staral se o ni, stejně jako o tebe."

,,Samozřejmě, že ano," zavrčel nespokojeně, ,,a já jí to neberu. Ať se stará, když chce," založil si ruce na hrudi, ,,jen mě štve, že to vzala jako hotovou věc a ani se se mnou nechtěla domluvit," zavrtěl nad tou věcí hlavou a v očích se mu zlostně zalesklo. ,,Skoro jako by si ho přivlastňovala."

,,Kyle," povzdechla si Carys a vzala ho za ruku, čímž si od něj vysloužila udivený pohled, ale přeci ho stále držela, ,,pochop, že je to jeden z jejích nejbližších přátel jejího otce i jí samotné. Myslím, že ani zkrátka nepočítala s tím, že by se o něj mohl postarat i někdo jiný," zavrtěla hlavou a mykla rameny.

Na chvilinku se zamyslela a pak dodala: ,,navíc se mi zdá, že v tom hraje roli i ženská ochranitelnost," na chvíli se zamyšleně zadívala na jejich spojené ruce a pak zpět na něj, ,,neber to špatně, ale kdybych tě neznala, taky bych ti nesvěřila bratra, i kdybyste se s Cassidym kamarádili sebevíc. Je to ta jistota toho, že je tvá tobě nejbližší osoba v dobrých rukou a v bezpečí," zadívala se mu do očí.

Kyle chvíli mlčel a přehrával si její slova v hlavě stále dokola. Nakonec mu to začínalo dávat i smysl a ten zlobný lesk se z jeho modrých očí vytratil a nahradila jej něha.

Poraženě vydechl a pokýval hlavou. ,,Dobře, už tomu asi rozumím."

Carys se pousmála a palcem ho pohladila po hřbetě ruky. Už chtěla něco říci, když oba dva zaslechli, jak se přibližuje zvuk motorů dvou aut a jedoucích pneumatik a hned na to jedno pobouřené vlčí štěkání: ,,idiote!" To bylo ze strany Megan v její vlčí podobě, a poté i vlčí vrčení ze strany Carysina bratra Cassidyho, který byl též ve vlčí podobě.

Oba vlkodlaci stihli před přijíždějícími auty jen tak tak uhnout do strany a Carys se rychle postavila a chtěla jít za bratrem, ale to už byl Cassidy i s Megan pryč. Tím se ujistila, že bude její bratr v pohodě.

Brunetka se zapřela dlaněmi o zábradlí a hlasitě vydechla. Kyle se objevil vedle ní a pozoroval, jak z jednoho auta vystupuje vlkodlak z místa řidiče, byl to robustní holohlavý muž se svalnatou postavou.

Ten vlkodlak potom šel a otevřel dveře u zadních míst. Odtamtud vystoupila vysoká zrzavovlasá žena s kulatým, trochu šišatým, obličejem, ale jinak byla v obličeji velmi pěkná. Byla elegantně oblečená v upnutých šatech po kolena s hlubším výstřihem a dlouhými rukávy, dekolt ji zdobil briliantový náhrdelník,  šlo poznat, že je z velice finančně zajištěné rodiny.

Hned po ní z auta vystoupil vysoký muž. Též svalnatý, ale nikoliv tolik jako řidič. Měl elegantně sestřižené vlasy, sčesané doleva a nagelované, na tváři měl knír a dobře udržované strniště. Byl oblečen v tmavě modrém smokingu s bílou košilí a černou kravatou.

Přišel až k té zrzavé ženě a nabídl jí rámě. Poté společně vyrazili ke smečkovému domu s tím obrem v patách.

,,Uniklo mi něco?" Zeptal se zmateně Kyle a pozoroval ty tři, jak se téměř nesou jako ti největší páni světa.

Carys se zamračila. ,,Jestli ano, tak nejen tobě, ale i mě. Tohle jsou Charles a Elysia Summeirovi, Alfa pár Nelisské smečky," vysvětlila mu a založila si ruce na prsou, ,,co tu chtějí?"

Kyle se ohlédl ke dveřím a tam už stála s klidným vyrovnaným výrazem zrzavovlasá Luna jejich smečky, Skyler.

Jemně do Carys šťouchl a ke Skyler kývl. ,,Myslím, že to brzy zjistíme."

,,Alfo Charlesi, Luno Elysio," usmála se falešně milým úsměvem a vyšla těm dvěma vstříc. Nejprve si potřásla s Alfou, který byl muž a mělo se mu prokázat více úcty, teprve poté si potřásla s Lunou Elysiou, se kterou si byla Skyler rovna.

,,Vítejte v naší smečce," přivítala je a ukázala dlaní na smečkový dům, ,,pojďte se mnou, je pro vás nachystáno u mě v kanceláři občerstvení."

A s tím se čtveřice vlkodlaků vydala do nitra domu.

,,Řekla bych, že to bude souviset s těmi chycenými špehy, poněvadž Alfa Charles usiloval o území naší smečky ještě za nebožtíka Alfu Petera, Skyleřina otce," řekla zamyšleně Carys.

Na to Kyle naklonil hlavu do strany. Jestli jsou ti špehové od tohoto Alfy, dávalo by smysl, že si pro ně právě přijel.