Skyler už to poté vzdala a práci nechala na další den.

Druhý den se ale nejprve rozhodla se jít proběhnout. Ranní běh by nikomu uškodit neměl, spíš naopak by měl pomoci.

Sky doháněl včerejšek k šílenství. Neustále ji pronásledovala Callumova slova a nemohla se jich zbavit, i když se snažila sebevíc. Prostě bývaly vzpomínky, které se z paměti nikdy nevymažou, a měla pocit, že zrovna tahle k nim bude patřit.

V osm ráno se vypařila ze smečkového domu, byla ve sportovním oblečení, i když měla v plánu běžet po čtyřech, aby nechala vyblbnout i její vnitřní vlčici. Vanya na ni byla naštvaná a zrzka tak předpokládala, že si ji snad usmíří, když ji nechá se vyřádit. V lese. Ne v Callumově posteli. Což původně Vanya navrhovala, usmiřovací milování. Ale to Sky zamítla. Ne všechno se dalo pořád řešit sexem.

Proměnila se do své krémové vlčice a předala kontrolu nad tělem Vanye. Avšak lidské vědomí setrvalo. Běžela lesem a nechala vítr, ať jí čechrá srst.

Pod tlapkami i mezi drápy cítila jemnou trávu i první spadané listy ze stromů. Její citlivé uši poslouchaly vše, co se kde šustne, zatímco čich hledal kořist, kterou by mohla ulovit a dopřát tak tělu více výživu, která byla vlastní i jejich Bohyni.

Vlkodlačí stravování patřilo mezi nejpodivuhodnější, protože kdo další ještě může sníst syrové maso a neudělá se mu z toho zle? Normální zvířata či jiné bytosti podobné vlkodlakům. Ale takových bytostí bylo žalostně málo.

Vlkodlaci ve své lidské verzi mohli pozřít jen tepelně zpracované maso, protože jejich žaludek se uzpůsobil lidskému stravování. Zatímco ve vlčí verzi byli schopni sníst maso syrové díky silnému vlčímu žaludku a imunitě. Nemluvě o kostech, ty také mohli sníst jen ve vlčí podobě.

Mezitím, co běžela lesem, větřila jakoukoliv kořist, kterou by mohla ulovit. Sice by na ní v jídelně čekalo skutečně luxusní jídlo, ale tak občas bylo třeba jídelníček pozměnit.

Brzy se jí povedlo zachytit pach jelena na západ od ní. Rozeběhla se tím směrem a rozhodně věřila, že se dobře nají, protože pach vypovídal, že jelen má už nejlepší roky za sebou.

Byla blízko a když už ho měla v dohledu, zpomalila a začala se plížit trávou. Přikrčená si dávala pozor, kam pokládá tlapky. Však to známe, větvička, důlek, cokoliv, a jelen může být na útěku raz dva. Skryla svůj pach, kdyby se do ní zničehonic opřel vítr a byl odvát jelenovým směrem. V takových chvílích měli vlkodlaci daleko snazší lov než čistokrevní vlci.

Jakmile byla dostatečně blízko, vyběhla z trávy a s hlasitým vrčením se k jelenovi rozeběhla. Ten jí zaznamenal na poslední chvíli, ale přeci jen se dal na útěk. Sice byl starý, ale síly měl stále dostatek, aby dospělému vlkodlakovi utekl. Avšak těžko říct, jak dlouho vydrží, když v takovou chvíli má vlkodlak výdrž jako čistokrevný vlk a je schopný svou kořist hnát i hodiny.

Jelen se snažil vůdkyni smečky setřást mezi stromy, kličkoval mezi nimi a už splašeně troubil na les, aby upozornil ostatní jeleny na nebezpečí.

Sky vytrvale běžela a na chvíli se jí povedlo k jelenovi přiblížit tak, aby ho hryzla do nohy, avšak jelen vykopl nohou vzad a musela hodit zpátečku, aby to neschytala do čenichu.

Vztekle zavrčela a znovu přidala na své rychlosti, aby jelena dostihla. Běžela, co jí síly stačily a zatím měla dojem, že běží snad vytrvalostní závod než, že by lovila. Ale to už prostě k jejich životu patřilo, ne každý den je posvícení, že ano.

Po delší době se jí nakonec podařilo dostat se k jelenovi, který pomalu ztrácel sílu, tak blízko, aby mu skočila po boku. Což udělala, vyskočila a zahryzla se, jelen bolestivě vřískl a podlomily se mu zadní nohy, Sky toho využila a svalila se zpět na zem. Sice tak teď měla trochu zpoždění, ale její kořist byla zraněná a hlavně unavená, tudíž na nic nečekala a dala se do dalšího honu.

Šesterák musel klopýtnout opravdu nešikovně, protože běžel jen po třech. S takovou daleko doběhnout nemohl.

Vlkodlačice ho brzy dohnala u jezera a běžela za ním podél vody. Povedlo se jí ho předběhnout. Jelen se vyplašil a jakmile se pokusil uhnout ze své trajektorie, aby nepadl do čelistí predátorce, spadl do vody a ponořil se.

Sky tu chvíli využila a jelenovi skočila po zádech, jelen vřískl a už jen vnímal s bolestivým nářekem, jak do něj krémová vlčice zatíná své drápy a v neposlední řadě její tesáky protínají jeho poddajný krk.

Jakmile se přestal hýbat, Sky uvolnila svůj stisk a vytáhla jelena na břeh. Spokojeně švihla ocasem, zatímco svůj maraton vydýchávala.

,,No páni!" Ozvalo se za ní přes vlčí frekvenci a ona se tak obrátila za oním hlasem.

Jaké pro ni bylo překvapení, když spatřila dvě vlčice a jednoho vlka. Všichni tři podobně zbarvení se stejnou výškou, dle pachů poznala, že se jednalo o trojčata Brownova, Jeremyho, Jessicu a Jade. Bylo jim jen šestnáct, ale jejich sedmnáctiny se blížily, což znamenalo, že brzy budou skládat zkoušky, při nichž se rozhodne, pro jaké postavení se nejvíce hodí, a tudíž, na které dovednosti se zaměří na posledním rok, než se stanou plnohodnotnými členy smečky.

,,To bylo úžasné, Luno! Jak jste to dokázala, to je skoro až neuvěřitelné!" Vyštěkl radostně Jeremy a poskočil na místě.

,,To jste mě sledovali celou dobu?" Zeptala se jich na féra zrzka v krémovém kožichu a natočila jejich směrem uši.

,,Nebylo to v plánu, Luno," přešlápla na místě Jade, ,,toho jelena jsme původně chtěli ulovit my, ale předběhla jste nás."

V takovou chvíli byla vůdkyně smečky překvapená sama sebou, že se jich vůbec nevšimla. Zmateně potvrdila ocas a naklonila hlavu do strany. ,,Skutečně? Vůbec jsem vás nepostřehla."

,,Měli jsme skryté pachy jako Vy, aby nás jelen necítil," odpověděla jí téměř úsečně Jessica, která narozdíl od svých sourozenců z Lunina lovu tak odvařená nebyla.

,,Ale to ničemu nevadí, Luno. Bylo úžasné Vás pozorovat! Je vidět, že patříte mezi nejsilnější vlkodlaky ve smečce, když sama dokážete skolit tak obrovského jelena!" Zavyl si krátce nadšeně Jeremy a pokrčil přední končetiny a hned na to je zase narovnal.

,,Byl starý, Jeremy. Kdybych šla po mladém, tak věř, že by to tak snadné nebylo," zavrtěla nad jeho nadšením hlavou krémová vlkodlačice, ale ono nadšení mladého vlkodlaka nepolevovalo. ,,Kde jsou vůbec vaši učitelé?" Střihla ušima a sjela si tři vlčata pohledem jednoho po druhém.

,,Nikde. Tohle jsme si naplánovali sami," odsekla jí Jessica. Opravdu prostřední trojče nebylo nadšené, že jim Luna lov tak pokazila.

,,Jessico, přestaň být tak protivná! Vždyť Luna to nevěděla!" Obořil se Jeremy, nejstarší trojče, na svou sestru a vycenil tesáky.

,,Neměla by Luna spíš náhodou připravovat smečku na Modrý úplněk, než se honir po lesích?" Poznamenala Jessica lhostejně a pozvedla hrdě hlavu, načež se Luně podívala do očí. Což neměla dělat, protože akorát Skyler vyprovokovala. A nejen ji.

,,Pozor na jazyk, Jessico. Pořád jsem tvá vůdkyně," zavrčela Sky hrozivě a vycenila všechny své tesáky, načež se jí zježila srst na hřbetě. Připomínala spíš pomalu jehelníček než vlkodlačici.

Jessica střihla ušima, ale nikterak ve svém pohledu a postoji nepolevovala. Provokovala? Ano.

Sky samozřejmě tuhle vzdorovitost, obvzlášť u vlčete, nemohla tolerovat, proto na ni bez varování skočila a než se Jessica nadála, Skyleřiny tesáky se ocitly v její kůži. Jade a Jeremy vyděšeně a překvapeně uskočili stranou, zatímco Jessica bolestně a vyděšeně vykvikla a počkala nehybně, až z ní Luna sleze, potom rychle vyskočila na všechny čtyři, stáhla ocas mezi zadní tlapy, přikrčila se k zemi a stáhla i uši.

,,Přestože jsi vlče, takové chování tolerovat nehodlám, Jessico. Nejsem tvoji sourozenci, aby sis mohla vyskakovat. Pamatuj, kde je tvé místo," zavrčela jí varovně do obličeje krémová vlčice, zatímco prostřední trojče sklopilo pohled k zemi a omluvně zakňučelo.

Luna se pak otočila ke zbývajícím sourozencům Brownovým. ,,Ten jelen je váš. Dejte si do nosu," klidně švihla ocasem a vydala se zpět ke smečkovému sídlu.

,,Myslíte do čumáku?" Ozval se Jeremy pobaveně. Což zvedlo náladu i Skyler, která pobaveně cukla ocasem a otočila se k němu.

,,Samozřejmě," zamručela pobaveně a pak už se opravdu klidným poklusen vydala zpět k vile.