Když se později ve svém bytě zkulturnila, vyčistila si zuby, vlasy si sčesala a spnula skřipcem, oblékla se do světle modrého topu a růžové látkové sukně, šla se nasnídat.

V jídelně ještě do nějakých desíti fungoval švédský snídaňový stůl, tudíž se mohla v klidu najíst v jídelně a nemusela nikoho obtěžovat. Jako vždy si udělala bílý jogurt s ovocnou marmeládou a do něj si dala kukuřičné lupínky. A samozřejmě k pití nesmělo chybět kakao.

Skyler se rozhodla Darlene, ale nejen jí, ale většině smečky, protože kdo ví, jestli někdo náhodou jejich rozhovor neslyšel, nejvíce vyhýbat a schovala se proto po snídani do ateliéru, kde tentokrát pracovala na hliněném návrhu na drobné "mramorové" sochy, které by chtěla později dát do zimní zahrady. Šlo tentokrát o stylizované květiny.

Zrovna se soustředila na jeden list, který musela pečlivě vytvarovat a byl příšerně tenký, takže stačil jeden špatný pohyb a list by upadl, když v tu chvíli někdo zaklepal na dveře.

A jako by to neříkala, cukla s sebou, čímž také usekla polovinu listu, ten zbytek se potom nalomil a sám upadl.

,,Sakra!" Zaklela a hlasitě si povzdechla. Odstoupila od sochy a opřela se o svůj pracovní stůl. Pak se podívala ke dveřím a než stihla dotyčného vyzvat, tak se dovnitř pozval sám.

Založila si ruce na prsou, když se její pohled střetl s Tateovým pohledem. Samozřejmě ihned měla chuť ho poslst k čertu, poněvadž přes ten incident se skříní u Darlene v bytě se nějak nedokázala přenést.

Ale vzhledem k tomu, že musela vycházet vstříc všem, udržela své chování pod kontrolou. ,,Tate, co potřebuješ?"

Tate zavřel dveře. V rukou držel desky a v nich několik papírů. ,,Chyběla jsi mi. Co jiného?" Ušklíbl se a ony desky jí podal.

Skyler si je se zamumláním slova ,,jasně" vzala a položila na stůl, načež si šla umýt ruce, které měla od hlíny. 'Jak bych ti mohla chybět? Vždyť mi klátíš mámu.' Pomyslela si trpce, ale nahlas to neřekla.

Jakmile měla ruce umyté, vytáhla ze zásuvky pouzdro a z pouzdra propisku. Z desek vytáhla ony papíry a začala si pročítat, co se vlastně chystala podepsat, protože víme, jak to chodí s těmi titěrnými písmenky, ve kterých najdeme jakýkoliv háček, který všechno pokazí.

Mezitím se Tate rozhodl si udělat prohlídkový okruh jejího ateliéru, poněvadž nebyl ten typ, co by vzorně stál jako nějaký skautík.

Skyler papíry poté postupně vrátila po podepsání do desek a otočila se k Tateovi i s deskami. Ale všimla si, že Tate zrovna zkoumá její návrhy na vázy a hrnečky, občas se věnovala i hrnčířství, tak ho nechala ať se podívá. Přeci teď nedělal nic špatného. Ale stejně ho pozorovala, aby něco nezničil.

Pohledem na chvíli sklouzla ke zničenému hliněnému modelu a kousla se do jazyka, aby nezačala nahlas nadávat.

A aby to NEnadávání dodržela, raději se podívala zpět na Tatea, i když ten pohled nebyl o moc lepší.

Avšak černovlasý informátor na sobě její pohled celou dobu cítil. Předstíral, že si stále se zájmem prohlíží její práce, avšak nebyl by to on, kdyby si nerýpnul: ,,copak? Líbí se ti co vidíš? Nebo pohled u Darlene v bytě byl lepší?" Ušklíbl se.

Skyler se hluboce zamračila. ,,Pleteš si mě s Darlene..." Odsekla mu a raději se pokusila začít něco dělat pro to, aby opravila ten poničený list. Tudíž si namočila prsty, navlhčila hlínu a snažila se tu rozpadlou část k sobě opět přilepit.

Skutečně si ji Tate pletl s Darlene, poněvadž Skyler už myslela na někoho jiného. Navíc Tate ani nebyl její typ.

Tate, i když byl silný a měl svaly, tak byl hubený, měl černé vlasy a hlavně působil tak strašně nezodpovědně a klukovsky.

Za to Callum byl muž vysoké postavy. Měl široká ramena a svaly. Celkově byl mohutný, navíc byl starší, rozhodně věděl, jak a co funguje a byl zodpovědný, proč by ji jinak snažil od sebe odehnat.

Navíc Tate působil jako někdo, kdo by si dal říct, kdyby za ním přišla a byl by spíše pro jednorázovou akci, což se jí nelíbilo.

A nebo možná ne, kdo ví. Ale to nebylo podstatné. Rozhodně by si to nerozdala s Tatem. Na to ještě měla nějakou svou důstojnost, aby šla do chlapa, který jí šel do mámy.

Stejně se nad to představou musela otřást a zašklebit se.

Callum byl možná tvrdý oříšek, ale věřila tomu, co jí Toge řekl. Věřila, že se to časem urovná. Věřila, že s ním by měla i nadále pevné zázemí a nemusela by se bát, že ji opustí.

Toge řekl, že jsou spřízněné duše, jen Callum si to musí připustit. A byla po té noci ochotná čekat.

Tate ze zvědavosti přišel až k ní a začal jí hledět přes rameno pod její ruce, aby sledoval, co dělá. Sice umění nerozuměl, ale to, co tady viděl, celkem ušlo.

Cukla s sebou podruhé a v duchu ho proklela. Avšak jak cítila jeho pohled, tak vše akorát zhoršovala. To, co už bylo hotové, tak začínala ničit, jak musela tu květinu držet, aby ten list znovu přilepila, takže byla teď květina prohnutá, jako ruka Harryho Pottera, když v ní ve druhém filmu neměl kosti.

Nad tím se musel muž za jejími zády uchechtnout, což jí akorát ještě víc iritovalo a držela se, aby mu nevrazila pěstí. ,,Hodláš to někde vystavit nebo si to tady nechávaš pro soukromé chvíle?"

,,Tohle je jen návrh. Realizace by měla být z mramoru a přišla by do zimní zahrady..." Když odpadl jeden z květů, tak tiše zavrčela.

Tate se ušklíbl, když sledoval, jak se jí třesou ruce. Samozřejmě jej napadlo, že by ji vzal za ruku a s tím třesem jí pomohl, ale tohle on neměl v povaze. Místo toho se vzdálil a sundal jeden z návrhů z nástěnky.

Když se stonek rozdělil vejpůl, tak hlasitě frustrovaně zavrčela a praštila pěstmi do stolu. ,,Tak a dost..."

Prostě to vzdala. Zkusí to ještě jednou, ale musela to udělat celé znovu. 'Výborně, Skyler, prostě výborně... Více se před tímhle chlapem ponížit nemůžeš?' Nadávala sama sobě v duchu a začala onu abstraktní květinu celou mačkat do hliněné koule, aby ji uklidila do sáčku, aby zůstala měkká a poddajná

,,Ale, ale, copak?" Vrhl na ni krátký pohled přes rameno. ,,Problémy?"

,,Jako by jich nebylo dost," zamručela si a hlínu vložila do sáčku, který zavázala.

,,Nejdřív otrava Calluma, pak špehové, pak-" na malý moment se zarazila, aby neřekla ty u Darlene ve skříni, ,,pak Alfa pár Summeirovi, teď tohle..."

,,Otrava..." Brouknul si Tate pro sebe. ,,Už se ví, kdo to byl? Kdo Calluma otrávil?"

,,Ti špehové... Podle zpráv a dokumentů, které mi Richard dal, viděli Calluma jako hrozbu," odmlčela se, poněvadž musela vymyslet domněnku, proč ho tak viděli, ,,zřejmě proto, že byl nejlepší přítel mého otce... Nejspíš se báli, že se ho pokusí pomstít, či co..." Uvnitř ji pálilo několik sprostých slovíček na Alfa pár Nelisské smečky i špehy.

,No, vzhledem k tomu, jak to umí rozjet-' zamručela pobaveně a zároveň spokojeně Vanya.

Skyler potlačila skousnutí rtu, jelikož si na to také vzpomněla. Na tu včerejší noc jen tak nezapomene. A když si vzpomene, tělem jí projedou elektrické výboje.

Tate se Skyleřiným směrem tázavě podíval, ale pro jednou nic neřekl. Ve Skyleřině napjatém postoji poznal, že mu ta zrzečka lhala. Jen se spokojeně ušklíbl. Darlene měla pravdu. Rozhodně měl co na práci.

Vrátil návrh zpět na nástěnku, došel ke Skyler a vzal si desky s papíry, které podepsala.

,,Já Ti mnohokrát děkuji, Skyler, za podpisy," ušklíbl se jejím směrem a vydal se z ateliéru pryč.

'Škubni si,' pomyslela si trpce a zahořklým pohledem pozorovala, jak jí věnoval poslední provokativní úsměv, který pro něj byl typický, a pak už zavřel dveře.

Hlasitě si povzdechla a promnula si kořen nosu. 'Chce to klavír,' uvědomila si. Odložila zástěru a vydala se do společenské místnosti.