„Bože, Sáro! Neřeš blbosti! Vždyť jsme konečně zpátky. Vytáhni radši seznam snů, co sis za ty roky napsala a jdeme na věc," motivoval ji nadšeně, zatímco si hrál s míčem. Dělal jednu kličku za druhou.

„Nic takového nemám," ohradila se.

„Chyba, já teda jo," prohodil nevzrušeně.

„No tak, jsi přece dospělý chlap, tohle pro nás bylo zábavný, když jsme byli dětmi," zaprotestovala, zatímco sledovala jeho hbité pohyby a uvědomovala si, že v realitě by mu to tak lehce nešlo.

„Navíc musíme vyřešit, jak to, že jsme zase tady. Chci odpovědi!"

„Bože, ty se neumíš vůbec uvolnit," utahoval si z ní, načež odkopl míč pryč, objal ji a přitáhl k sobě. Díval se na ni těma svýma očima a ona zapomínala, co to chtěla.

„Co si přeješ? Co chceš vidět?" nabádal ji a ona v jeho náručí tála a stávala se znovu snovou dívkou... 

„Nezkoušej to na mě!" vyvinula se mu a zahrozila.

„Tak si budu nejdřív přát já, no," nenechal se tím rozhodit a vážně se zamyslel, zatímco ona jen zvedla oči k nebi. Byl pořád úplně stejný. Skousla si ret. A právě proto ho milovala.

„Chci létat!"