Nestačila však svoje rozhodnutí splnit, protože k jejímu šoku hned následující den Klárka přišla s křížovým výslechem, když od doktora zjistila, jak skvěle se jí daří. A zrovna měla to štěstí, že postupně do pokoje vkvačila Lucka i Vojta, netuše, co se chystá.

„Takže, milá maminko, ráda bych konečně věděla, kdo je tenhle záhadný zachránce. A že jen kamarád, co jsme ho potkali na zápase, mi stačit nebude. Doktor už říká, že jsi na dobré cestě, takže myslím, že tahle otázka by tvůj stav nemusela zhoršit."

Lucka, která seděla na židli vedle Vojty, se pobaveně uchechtla a přátelsky do něj drcla.

„Tak tohle bude ještě zajímavý. Ještě že jsem si vzala volno z práce. Už jen ten popcorn mi chybí," dodala nažhaveně, a dokonce se předklonila, jako kdyby tím měla na celou situaci větší rozhled.

Sára jen protočila oči. Nejlepší kamarádka prostě uměla podpořit. Vojta mlčel a nechával to na ní, co řekne a jak to vysvětlí. Opatrně se nadechla a zasykla, ale mávla rukou, když se k ní dcera vrhla. Místo toho se na ni usmála a začala: „Pamatuješ si ještě tu pohádku, kterou si jako malá měla nejraději?"

Maminka dvojčat se jen zašklebila, když vyhrkla: „Nuda!"

A Vojta nechápavě svraštil obočí, zatímco dívka se vážně zamyslela. Pak se jí tvář roztáhla do uličnického úsměvu, když odpověděla: „Vím! Chtěla jsem ji slyšet pořád, byla tak romantická a zároveň tak smutná!"

Sára se pousmála, když se zeptala na to, co bylo jasné: „A jakpak se jmenovala?"

A při těch slovech její pohled přelétl k muži, který ji zachránil a v současnosti jako jediný v místnosti nechápal, co se děje. Měl však pochopit. Právě teď.

Mladá fotbalistka se zakřenila a trochu nechápavě, ale zároveň nadšeně vyhrkla: „O snovém klukovi."