„Táhni, příšero nechutná," zaječela Bellatrix na mozkomora za dveřmi cely a praštila do zdi, až si odřela klouby. Jako by tahle nepříjemnost mohla na chvíli vypnout jinou bolest. Tu, která zde nikdy nemizela, byla všudypřítomná a všeobjímající.

„Co blbneš, Bello?" zeptal se Rodolphus.

„Ale, zdálo se mi o tobě," odsekla Bella. Smrtijedi vyprskli.

„Dostala tě, Rode," poznamenal Dolohov.

„Houby," nedal se Rodolphus. Tuhle hru můžou hrát i dva. „Víte, jak se děti koukaj pod postel, jestli tam není příšera? No, představte si, že příšera se zase kouká, jestli tam není Bellatrix." Ozval se výbuch mužského smíchu. Tohle kolo Rodolphus vyhrál.