Korneliusovi se snídaně před očima změnila v popel. Zaklel. Tohle mu ještě scházelo. Zvedl se a začal zmateně pobíhat po domě jako kuře s právě useknutou hlavou, zatímco jeho manželka Emily nechápavě vrtěla hlavou. Již léta se snažila svému muži vysvětlit, že zmatkováním nic nevyřeší.

Nakonec jí došla trpělivost, vzala ho za ruku, dovedla ho ke stolu, kde ho usadila, ačkoli se vzpouzel. Jemně mu naznačila, že by se měl pokusit něco sníst, zjevně ho čeká dlouhý a nepříjemný den a bude potřebovat energii. Nakonec s ní souhlasil.

Tohle je pořádná žumpa, a on v ní vězí až po krk.