Po lahodné večeři jsem šla do vany. Nějak víc než abych relaxovala, jsem si prohlížela svoje tělo. Přišlo mi najednou tak mohutný a neforemný... A všude samé špeky...

Docela mě to štvalo a ani jsem se nedivila tomu klukovi, že si vedle mě nechtěl v busu sednout. Po koupeli jsem si vyndala z poličky váhu a šla jsem se zvážit. Váha mi ukázala osmdesát pět kilo... To je docela dost. Když jsem se vážila naposledy, bylo to osmdesát kilo... Docela mě to vyděsilo. Kolik budu vážit v šestnácti? Devadesát, nebo dokonce sto?

Musím se sebou něco dělat. Když jsem odešla z koupelny, mamka mi přinesla jogurt s kakaem a müsli. Řekla jsem jí, že nemám moc hlad a šla jsem spát.

V noci mě ale probudil strašlivý hlad. Byla jsem jako v transu. Došla jsem až ke stolu, u kterého jsem měla položený batoh s věcmi na seznamovák.

Vyndala jsem si všechny ty sladkosti a jiné dobroty, co mi mamka dala a všechny jsem je snědla. Balení toffifee, Rafaelo, čokoláda Milka, Studentská pečeť, brambůrky a obložený chleba se šunkou a máslem... Všechno ve mně zmizelo jedna dvě. Až potom jsem spokojeně usnula.