Ano, večírek!
Sofie nám zavolala taxi a řekla taxikáři adresu. Byla jsem jí za to vděčná, sama jsem byla ve stavu, kdy jsem nedokázala promluvit ani slovo.
Nemohla jsem uvěřit tomu, kam jedeme. Celou cestu jsem se modlila, abych tam neprovedla nějakej trapas. Z auta mě musela Sofie doslova vystrkávat.
Když jsem se dostala ven, naskytl se mi neuvěřitelný pocit. Proboha, ta vila vypadala jako z nějakého amerického filmu! Tušila jsem, že Jura nebude chudej, nosil značkový oblečení, ve kterém mimochodem vypadal dost sexy (i když podle mě by vypadal sexy ve všem). Ale tohle mě fakt šokovalo.
„To je fakt jeho dům?" zeptala jsem se ohromeně Sofie
„Hm," zabručela ona. „Fakt nechápu, co se ti na tom snobovi tak líbí."
„Není to žádný snob," řekla jsem trochu uraženě.
„Co ty o něm víš..." prohodila záhadně Sofie a než jsem stihla nějak reagovat, chytla mě za ruku a vstoupili jsme dovnitř domu.
Uvnitř byl neskutečný hluk a kromě nás a naší třídy tam byla snad polovina školy! Dům byl zevnitř stejně luxusní jako zvenčí. Zem pokrývaly perské koberce a mramorové sloupy u schodiště působily dost majestátně. A ta televize byla skoro přes celou stěnu! Chvíli jsem si to všechno ohromeně prohlížela a pak jsem se vydala najít Juru.
Možná prohodíme pár slov, ale spíš bych ho chtěla jenom tak uvidět... Seděl na pohovce v obývacím pokoji a pouštěl si s několika kluky na svém Macbooku nějaká vtipná videa.
Hrozně se tomu smáli a tak jsem přistoupila blíž, abych taky viděla, co vtipnýho našli. Bylo to jakési video, kde nějaká obézní holka spadla na zem a pokaždé, když se snažila se zvednout, sklouzla se a znovu upadla.
Nepřipadalo mi to ani trochu vtipné... Ale taky jsem se zasmála, abych na sebe upozornila. Zafungovalo to.
Tomáš se na mě otočil a zachechtal se. „Hele, kdopak k nám přišel!"
Jura se na mě taky otočil a probodl mě těma svýma modrozelenýma očima. „Bavíš se?"
Zeptal se mě.
„No, já... Jo, jasně, že jo, bavím se dobře," zablekotala jsem.
„V kuchyni jsou kdyžtak skvělý jednohubky, kdybys chtěla."
„Tak fajn," řekla jsem.
Docela mě naštvalo, že první, co ho napadne v souvislosti se mnou je jídlo... To jsem na tom ještě pořád tak špatně?
Chtěla jsem ještě něco odpovědět, ale Jura už se zase s přáteli díval na ta trapná videa... Tomáš se na mě znovu otočil a vypláznul na mě jazyk.
Odešla jsem za Sofií. Našla jsem ji v rohu, jak společně s Nikčou a Natkou tančí na hudbu, tak jsem se přidala. Docela mě to vysílilo, tak jsem si musela na chvíli sednout. Dostala jsem do sebe trochu alkoholu a teď jsem se cítila dost divně. Jen jsem tak seděla a pozorovala okolní dění.
Chvilku nato za mnou přišel nějaký týpek. Vypadal tak na dvacet a nikdy jsem ho ve škole neviděla.
„Chceš?" zeptal se a ukázal mi nějaký bílý prášek.
Hned jsem věděla, o co se jedná. Už už jsem ho chtěla odmítnout, když k nám přišel Jura a sám si od něj vzal a jako profík udělal z prášku lajnu, zacpal si prstem jednu nosní dírku a popotáhl. Potom to udělal i naopak. Vyskočil a dost energicky odběhl k ostatním.
Chvíli jsem byla trochu v šoku z toho, co jsem právě viděla, ale pak jsem se rozhodla, že jestli tenhle kluk šňupe kokain, chci to taky zkusit. Opakovala jsem tedy všechno po něm.
Samozřejmě že jsem se zakuckala a musela jsem to vysmrkat. Zkusila jsem to ještě jednou. Tentokrát se zdálo všechno v pohodě, chtěla jsem jít tančit s ostatními, ale najednou mi začalo být nějak blbě od žaludku..
Musela jsem rychle jít na záchod. Jakmile jsem ale otevřela dveře, naskytl se mi pohled na vzdychající pár... Ani si mě nevšimli.
Zavřela jsem dveře a musela jsem odběhnout ven, kde jsem se pozvracela. Potom už si toho moc nepamatuju, někdo mě chytil za ruku, dovlekl do taxíku a najednou jsem se ocitnula ve své posteli.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro