Vzpomínám na ty noci,

tehdy nám nebylo pomoci.

Zbloudilé duše plné prázdnoty.

Volali jsme směr Měsíc,

ale byl moc daleko

a vysoko.

Prodírali jsme se skrze oblohy,

lačnící po zvadlých snech.

Byli jsme zatracenci

bloudící světem

křížem krážem

sem a tam.

Přál jsem si

dojít až na konec světa,

ale my se motali v kruzích

stále dokola.

Nenašli jsme cestu zpět,

bloudíme tam ještě dnes.

Voláme o pomoc,

ale hvězdy jsou ještě dál

a Měsíc jakbysmet.