Nad hlavou jí proletěl papírový ptáček začarován tak, aby poletoval po třídě. Jak milovala kouzla... Foukla na něj a on vyletěl o něco výš. Všichni se tomu smály a v tu chvíli se nehledělo na to že je tu Zmijozel a Nebelvír. Všichni se skvěle bavili. Ale každá zábava musí někdy skočit a dnes se o to postarala jejich nová profesorka. Papírový ptáček shořel a spadl na lavici jejím kamarádkám.

,,Dobré ráno děti." ozval se za nimi její přesladký hlas a celá třída se na ní otočila. Victorie by jí nejradši neviděla. Něco se jí na ní nezdálo. To že pracuje pro Popletala by nějak překousla, i to že je, už jenom podle toho že je proti Brumbálovi a Harrymu, nebude mít ráda, ale vyzařovalo z ní jisté zlo které Victorii silně odpuzovalo. ,,Zkoušky náležité kouzelnické úrovni, budeme jim říkat NKÚ." vytrhl jí její hlas z myšlenkových pochodů a mezitím co šla směrem před lavice, díky kouzlu se na tabuli objevovali slova. Dalším mávnutím hůlky jim kouzlem rozdala učebnice.

,,Co to je?" řekla nahlas. Tak, aby jí profesorka slyšela. Ta se na ní jenom nechápavě podívala, jako kdyby její ironická otázka nebyla dostatečně jasná. ,,To budeme číst? Co kouzla? Musíme se přeci umět bránit." namítla rázně a odsunula knihu od sebe. ,,Ale drahoušku, budete se o kouzlech učit ale bezpečně." usmála se na ní sladce a došla k ní. Victorie si ale odmítavě založila ruce na prsou a opřela se o opěradlo židle. ,,A co když to číst nebudu? Hodiny Obrany proti černé magii se tak přeci jmenují jelikož se v nich máme učit bránit se proti černé magii." řekla klidným, ledovým hlasem kvůli kterému mnohým přejížděl mráz po zádech. Jak se zdálo, stalo se tak i s profesorkou která bez mrknutí oka stála naproti ní a nevěděla co říct.

,,Není nutné abyste se učili kouzla." řekla nakonec tu samou větu co před pár minutami. ,,Jo? A co když na nás někdo tam venku zaútočí?" vykřikl Harry rozčíleně a profesorka se na něj otočila. ,,Zaútočil? Taková hloupost. Kdo by chtěl napadnout děti jako jste vy?" řekla a nezapomenula přidat své uchechtnutí. ,,No já nevím, co třeba... lord Voldemort?" vykřikl a celá třída ztichla. I Victorie se zarazila. Tohle by si dámě z Ministerstva v žádném případě nedovolila říci, rozhodně ne v tuto dobu. ,,Teď vám něco povím. Bylo vám řečeno že jistý černokněžník je znovu mezi námi, ale to je veliká lež." zašeptala Harryho směrem. ,,To není pravda, byl jsem tam když povstal a bojoval jsem s ním!" vykřikl. ,,Budete po škole pane Pottere!" zakřičela profesorka a odešla znovu před tabuli. Victorie se zmohla jenom na protočení očí. ,,Vy si myslíte že Cedric Diggory umřel jenom sám od sebe?" pokračoval Harry i přes vztek profesorky. ,,Jeho smrt byla pouze nešťastná nehoda." odpověděla čímž uzavřela veškeré Harryho dohadování. Nepočítala ale s tím, že se ozve i Victorie.

,,Proč Ministerstvo utíká před pravdou, paní profesorko? Bojíte se přiznat si že je druhý nejmocnější černokněžník všech dob je znovu mezi námi, jenže před tím nemůžete utíkat pořád!" namítla ledově brunetka. ,,Nechtějte slečno abych vám dala trest stejně jako vašemu kamarádovi!" zvýšila profesorka vztekle hlas a začínala rudnout ve tváři. ,,Tak klidně, ale nebudu utíkat před pravdou jako vy a zbabělé Ministerstvo kouzel! Kdyby všichni utíkali stejně jako vy, na světě je mnohem hůř než teď. Přicházejí zlé časy a Ministerstvo by si to mělo uvědomit." zavrčela a to byla pro profesorku poslední kapka. ,,Tak dost!" zavřeštěla a vztekle se na ní podívala. ,,Dnes v osm u mě v kabinetu, slečno." zašeptala již v klidu. ,,Lidé rádi věří tomu, co si přejí, aby byla pravda." neodpustila si šeptem poznámku. Na neštěstí pro ni jí ale profesorka slyšela a vztekla došla ke svému stolu.

,,Slečno!" zavolala na ní a rukou jí pokynula aby k ní došla. A Victorie tak s ledovým klidem učinila a přijala obálku. ,,Doneste to vaší kolejní profesorce a pokud to stihnete, vraťte se." usmála se na ní. ,,Nashle, paní profesorko." řekla s nenávistným podtónem hlasu a během cesty popadla svou tašku s učením. Když odcházela ze třídy, nevěnovala nikomu ani jeden jediný pohled.

Její kroky se rozléhaly prázdnými a tichými chodbami. Šla klidným krokem ke kabinetu profesorky McGonagallové. Upřímně jí ani nevadilo že má školní trest, urazila dámu z Ministerstva kouzel a vysloužila si první místo na jejím rejstříků nenáviděných studentů. Řekla to, co si myslela a také to, co byla pravda. Pouze blázni zastrašeni strachem věřili těm lžím co psali v Denním věštci. Když dorazila ke dveřím které vedly do kabinetu profesorky Přeměňování, hluboce se nadechla a zaklepala.

,,Dobrý den." pozdravila slušně když po vyzvání vstoupila. ,,Slečno, co tady děláte? Pokud se nemýlím, měla byste být na hodině Obrany proti černé magii." zeptala se jí překvapeně profesorka sedící za katedrou ale přesto ji vybídne, aby se posadila. ,,Právě odtamtud jdu. Poslala mě profesorka s psaním pro vás." podala jí obálku ještě předtím než se posadila a čekala na její reakci.

,,Opravdu jste profesorce Umbridgeové řekla že je ona i celé Ministerstvo kouzel zbabělé a podpořila tím pana Pottera který jí pro změnu řekl že je to lhářka?" zeptala se s neskrývaným překvapením když dopis dočetl a položila ho před sebe. ,,Ano." odpověděla klidně. ,,Ovšem troufnu si říct že jsme řekli pouze to co ona i pan Popletal za tím stínem strachu vědí." doplnila se když profesorka nic neříkala. ,,To jistě, ale musíte si dávat pozor." řekla a otevřela šuplík odkud vyndala krabičku a natáhla ji k Victorii. ,,Vezměte si." pobídla ji a ona si nejistě vzala sušenku. ,,Děkuji." řekla a nepřestala si postarší čarodějku podezřívavě prohlížet jak krabičku sklízí. Pomalu se začínala bát že jí nakazil profesor Brumbál svou ochotou všem nabízet různé sladkosti.

,,Jak jste již řekla, je z Ministerstva kouzel a tam také předá informace nejen o profesorech ale také o studentech. Nepřála bych si aby jste vy nebo pan Potter byli vyloučeni." řekla jí upřímně a ona si ukousla kousek sušenky. ,,Já vás chápu, paní profesorko a nemohu vám slíbit že se vždy udržím, ale pokusím se udržet své emoce pod kontrolou." slíbila své profesorce a vstala s nedojedenou sušenkou v jedné ruce a s taškou v druhé ruce. ,,Věřím že s vaším sebeovládáním se již nemáme čeho bát." koutky jí zacukali když se Victorie ušklíbla a pokrčila rameny. ,,Dnes si musíte odpykat svůj trest, stejně jako pan Potter. A ohledně vašeho kamaráda, zkuste na něj dohlédnout. Tohle by si nikdy k nikomu nedovolil." řekla s obavou v hlase. ,,Nashle paní profesorko." kývla na rozloučenou a odešla z kabinetu.