Probudila se až kolem dvanácté hodiny na ošetřovně. Vzbudila ji silná bolest na zápěstí. Znamení zla... V místnosti bylo šero a ona se proto okamžitě vymrštila do sedu. Jeden pár rukou jí ale okamžitě zatlačil zpět. Byl to její otec který u ní byl i s Dracem.

,,Pán zla..." špitla a oni přikývli. ,,Jak je ti? Omluvili bychom tě. Něco s tebou není v pořádku, ale madam Pomfreyová to nedokáže zjistit." zeptal se jí Draco. ,,Je mi dobře." zalhala a podívala se oběma do očí. To té lži přidalo na věrohodnosti a oni jí to nakonec uvěřili. Pravdou bylo že jí stále pobolívalo břicho. ,,Dobře. Tady máš nějaké oblečení. Madam Pomfreyová s tím počítá, ale potom si tě bude chtít prohlédnout." podal jí její otec černé oblečení a Victorie si kolem postele zatáhla závěsy, aby jí neviděli. Něco se jí celé nezdálo. Zamračila se, ale rychle nasadila neutrální výraz a odtáhla závěsy. Popadla hůlku a otočila se k nim. ,,Můžeme." vydechla a chytila Draca za ruku. Otec chytil zase jí a ona ucítila ostrou bolest v břiše.

Když dopadli, Draco jí zachytil dřív, než spadla na zem. ,,Možná budeme muset Pána zla poprosit o Letax." promluvil její otec když se vzpamatovala a oni vyrazili na cestu. ,,Uvidíme. Já to zvládnu." řekla šeptem a ztichla, když dorazili ke schůzi.

,,Severusi, jděte pozdě." poznamenal její pán s malým úšklebkem a díval se, jak se všichni tři mírně klaní. ,,Omlouvám se můj pane, Victorie na tom není dobře." řekl a vražedným pohledem se podíval na jejich profesory. Victorii v tu chvíli došlo, že si to ještě nevyřídili. ,,Dobře tedy, posaďte se." pokynul jim rukou a oni se posadili na svá místa. Viděla, jak se k ní Naginy doplazila a svým rozeklaným jazykem jí mírně děsila. Chovala se k ní zvláštně už od začátku, ale teď jako by něco cítila. Vyplazila se na její opěrku židle a přiblížila se k jejímu břichu. Tím jí vyděsila víc, než si myslela že je to možné. Pán zla si jí k sobě zavolal hadím jazykem a pohledem při tom provrtával Victorii, stejně jako většina Smrtijedů.

,,Když už jsme zde všichni, měl bych vás zde přivítat." usmál se na ně, ale všichni poznali že to není myšleno vážně. ,,Měli bychom se odebrat k důležitější věci a to tedy, k Potterovi." Victorii se na krátký moment zadrhl dech. ,,Postupně ničí mé Viteály a já jsem čím dál zranitelnější." zavrčel a oni s sebou trhli. ,,Nemá někdo nějaké řešení? Co třeba ty, Victorie? Vím, že je Potter tvůj nevlastní bratr, ale musíš nám pomoct." obrátil se na Severusovu dceru. ,,Vím, že Harry nemá Viteáli čím zničit, ale nic víc." řekla a cítila nápor na svou mysl. ,,Dobře, kdyby jsi si na něco vzpomněla, řekni mi to." řekl výhružně když se ubránila.

Zbytek schůze se točil opět kolem Harryho a ona to už neposlouchala. Místo toho sledovala Nigany, která jí zpod stolu pozorovala. Pomalu se k ní plazila a obtočila se jí kolem nohou. Hlavu měla ale v úrovni jejích kolenou a Victorie jí opatrně pohladila. Neměla ani nejmenší tušení proč je k ní Naginy tak mírná, ale brala to jako výhodu a hodlala toho využít.

,,Naše schůze proto může být považována za ukončenou." propustil je Pán zla a Victorie si tiše oddychla. Brzy ale zjistila, že se radovala předčasně. Pán zla s ní chtěl v soukromí mluvit a nesměl u toho být ani Draco nebo její otec. Byla nervózní, ale nechávala si tvář klidnou a postoj vzpřímený.

,,Pověz mi Victorie, co skrýváš?" ptal se a byl k ní otočený zády. ,,Nevím, o čem to mluvíte můj pane." řekla klidným hlasem a on se k ní otočil. ,,Pravda. Možná o tom ani nevíš, ale Naginy cítí, že je na tobě něco jiného." řekl a došel k ní. Byl u ní velmi blízko a ona přísahala že kdyby to bylo možné, slyšel by jak divoce jí buší srdce. Tahle pozice jí nebyla příjemná. ,,Řekni mi, nezměnilo se něco?" ptal se a díval se jí při tom do očí. Nemohla uhnout pohledem. Bylo to mimo její možnosti a také nechtěla ukázat svou slabost. ,,Nevolnosti." řekla jedinou věc která jí napadla a cítila, jak se kolem ní obtočila Naginy. Zatajil se jí dech a on to viděl. Zle se ušklíbl, ale nijak to nekomentoval. ,,Je brzo na to, aby to kdokoli zjistil. V tvém případě je na to velmi brzo, ale já tuším co by to mohlo být." řekl tiše a ona se oklepala.

Cítila jak se dotkl jejího břicha a pocítila nutkání zalapat po dechu, které rychle zahnala. ,,Tady. Brzy to budou vědět, nech se překvapit, ale dávej pozor." odešel od ní rychle. I Naginy zmizela a byla u svého pána který od ní byl daleko tři metry. ,,Tvůj otec ani mladý Malfoy tu již nejsou. Ostatní je poslali pryč. Můžeš proto využít letax. Přemisťování ti očividně nedělá dobře." řekl a ukázal ke krbu. Victorie se tím směrem pomalu vydala a nespustila z něj při tom oči. Vlezla do krbu a vzala si hrst letaxového prášku.

,,Nashle, můj pane." mírně se uklonila a nadechla se. ,,Bradavický hrad, ošetřovna." řekla hlasitě a srozumitelně, než zmizela ze sídla Malfoy Manor a objevila se v krbu v ošetřovně na Bradavicích. Byla špinavá, od sazí, ale to jí takovou starost nedělalo.