Uběhlo pár dní od té doby, co Victorie s Pansy přesvědčovala svého otce aby ji neposílal na ošetřovnu. Vyučování bylo stále ponurejší a ponurejší. Profesoři neměli Zmijozelští poslední dobou nijak v lásce, stejně jako profesoři na Obranu proti černé Magii. Ti neměli rádi žádnou kolej a vyvarovávali se kontaktu s Victorií. Ta ale s bolestí sledovala jak to odnáší její přátelé. Něco jí však napovídalo, že je to jenom otázkou času než se něco zvrtne.

Ten večer si Victorie všimla nečeho neobvyklého. Přejela si rukou po břiše a překvapeně vešla do pokoje, bez trička jenom ve spodním prádle a kalhotech. Pansy, která si v křesle četla, jí víc než překvapeně pozorovala a úplně vzhlédla až tehdy, co se Victorie začala prohlížet.

,,Jsi štíhlá." řekla s protočením panenek ale naprosto ji překvapila Victoriina reakce.

,,Ne ne! O tomhle to teď není." zašeptala a Pansy povytáhla obočí. ,,Co pak ty to nevidíš?" zeptala se jí Victorie a ona si až teď všimla, že má bříško vystouplé. ,,Jestli si přibrala pár kilo, což bych se divila, nedělej si s tím velkou hlavu." usmála se na ní. ,,Ne! Tohle je jiné!" zastavila jí a podívla se na sebe do zrcadla. ,,Něco tu nehraje." pokračovala a Pansy zvážněla. ,,Ty jsi těhotná?" zeptala se opatrně. ,,Já... nevím." vydechla a hodila na sebe volnou košily. ,,Něco je jinak, cítím to." snažila se jí to vysvětlit.

,,Neřekneme to někomu?" zeptala se zamyšlená Pansy která stále seděla v křesle a kniha ledabyle ležela na stolku vedle ní. ,,Ne, nemám jistotu a teď to nezjistím. Ale pamatuješ co nám říkal Blaise?" Pansy přikývla a s obavou se na ní podívala. Okamžitě si všimla, že Victorii stále trápí Dracovo reakce. I jí samotnou to překvapilo. Pronesl to tak bezstarostně, jako by žádné dítě nikdy ani nechtěl. Jí samotnou to teď napadlo.

,,Vicky neboj se. Víš, kdyby jsi opravdu čekala děťátko a s Dracem by byli nějaké nesrovnalosti, vždy máš mě, Blaise a tvého otce." usmála se a došla k ní. ,,I Ginny, Weasleyovi, Harryho a Hermionu." řekla nakonec váhavě a v tu chvíli jí Victorie objala.

,,Děkuju." zašeptala se slzavými oči a pustila jí. ,,Vlastně, bylo by to hezké, ale všechno by se... změnilo. Vzdělání, práce..." nechala větu nedokončenou. ,,Nad tím teď nepřemýšlej, jo? Když to bude jisté, se vším ti pomůžu." usmála se na ní Pansy a prohlédla si jí. ,,Teď když o tom vím, je to vidět." řekla zamyšleně. ,,Taky si říkám." přikývla a posadila se do druhého křesla. ,,Jinak mimochodem- už mě takhle neděs. Lekla jsem se co se děje!" vykřikla Pansy histericky a Victorie se rozesmála.