Mezitím co Draco byl v Bradavicích a dodělával esej v knihovně, ona mířila s Harrym, Hermionou a Ronem k hospůdce U děravého kotle. Měla na sobě bílé, teplé šaty s modrou bundou, šálu, rukavice a modré boty. Nestávalo se často že by si na sebe vzala sukni nebo šaty pokud nemusela. Ruce teď měla v kapsách, od úst se jí vznášela pára a tváře měla rudé. Kolem nich byl bílí sníh a vločky se stále vznášeli ve vzduchu.

,,Proč musí být taková zima?" stěžoval si Ron s drkotáním zubů. ,,Dej pokoj, pár kroků a jsme tam." ušklíbla se Victorie a sledovala obláček páry. ,,Byla jsem v knihovně abych se dozvěděla něco o tom Princi dvojí krve." řekla najednou Hermiona a Victorie se cítila, jako kdyby jí někdo uhodil. ,,Kdo je Princ dvojí krve?" zeptala se váhavě. ,,Ty jsi tam vlastně včera nebyla." vzpomněl si Ron. ,,Ten, komu patřila ta má učebnice." odpoví na její otázku Harry. ,,Ta s kterou i spíš?" zeptala se na ujištěnou a Ron vyprskl smíchy. ,,Jo." zabručel Harry. ,,Nechali bychom to být kdyby v té knize nebyli zápisky." vysvětlila Hermina a Victorie si uvědomila, že je to učebnice co patřila jejímu otci. ,,A našla jsi něco?" zeptala se Victorie když všichni mlčeli. ,,Nic. Ani zmínka o Princi dvojí krve." povzdechla si a otevřela jim dveře do útulné hospůdky.

,,Čtyřikrát máslový ležák, do jednoho trochu zázvoru a do druhého trochu máty." řekla Hermiona obsluze a Victorie se usmála. ,,Pamatuješ si jak mám Máslový ležák nejradši?" Hermiona s vítězoslavným úsměvem přikývla a Victorie se uchechtla. Jejich veselou a pozitivní náladu přerušil Ron.

,,To si snad dělají srandu." zavrčel šeptem Ron a Victorie následovala jeho pohled. ,,Ale no tak! Jenom se drží za ruce!" usmála se Victorie když si všimla Ginny a jejího přítele kterému v tuto chvíli nemohla přijít v žádném případě na jméno. ,,A ocicmávají se." dodala po chvíli sledování zamilovaného páru Hermiona. ,,Já jdu." chystal se Ron vstát i s bundou přehozenou před židli. ,,Kam ten spěch? Je to jedno s kým je nebo ne, nemyslíš?" vyhrkla Victorie. ,,Je to má sestra!" řekl na vysvětlenou. ,,No a? Myslíš že kdyby ty jsi se tu ocicmával se mnou taky odejde?" uculila se Hermiona a Victorie se zadržovaným smíchem poděkovala obsluze která jim přinesla Máslové ležáky. Vzala si ten svůj a trochu upila. Milovala tento nápoj, vždy ji zahřál a nejradši ho měla právě v těchto chladných dnech. ,,Není to Malfoy?" zeptal se Harry a všichni se otočili na místo kam se upírali Harryho oči. ,,Draco je teď v knihovně." řekla a zrovna v tu chvíli Harry na někoho zamává. Jak se brzy ukázalo, mával na profesora Křiklana který k nim s milým úsměvem mířil.

,,Ahoj Harry." usmál se na svého nejoblíbenějšího studenta. ,,Dobrý den pane profesore." opětoval mu Harry pozdrav a stoupl si. ,,Chtěl bych tě pozvat do mého klubu." řekl po chvíli ticha profesor. ,,Vážně? To je úžasné." to bylo jediné na co se Harry zmohl. ,,Takže přijímáš?" chtěl se ujistit profesor a Harry v odpověď kývl. ,,Tuto neděli bude první sraz u mě v kabinetu, co na to říkáte?" zeptal se a Harry nadšeně přikývl. ,,A co vy slečno Grangerová?" podíval se na blondýnku. ,,Bude mi potěšením." řekla upřímně po tom, co se napila. ,,Slečno Snapeová?" podíval se na Victorii s nevyřčenou otázku jenž se mu odrážela v unavených ale veselých očí. ,,Moc ráda přijdu pane." řekla s úsměvem a napila se. ,,Výborně, takže v Neděli v osm." řekl a pohled mu padl na Rona. ,,Moc rád jsem vás viděl." řekl ze slušnosti a odešel. ,,Co to mělo znamenat?" zeptal se Ron Harryho. ,,Brumbál chce abych se s ním spřátelil a ne, nevím proč." řekl a vyhnul se tak následujícím otázkám.

Pohledy všech se upřely na Hermionu která měla kolem úst plno pěny z Máslového ležáku. Když pochopila, pěnu si setřela a s povzdechem se opět narovnala. Victorie si v tu chvíli přála číst jim myšlenky.

Hermiona se chovala zvláštně i cestou zpátky do hradu. Tulila se ke klukům a ty jenom nečinně přihlíželi, stejně jako Victorie kterou kolem ramen držel Harry. Byli veselí a ignorovali dvě dívky z Havraspáru které se o něčem žhavě bavily a prohlíželi si prapodivný balíček. Tu veselou a pozitivní atmosféru protrhl srdcervoucí křik který ustal se chvíli, když se dívka před nimi v červeném kabátu, Katie, zřítila na zem. Všichni utichli a spustili ruce podél těla. Hleděli na dívku která vyletěla do vzduchu kde se chvíli vznášelo její bezvládné tělo a poté spadlo střemhlav na zem. Svaly  jí cukaly a Harry se rozhodl zvednout obsah balíku.

,,Odstupte! Harry, nesahej na to!" vykřikl varovně dobrosrdečný poloobr a došel uvolněnou cestou ke Katie kterou zvedl do náruče. ,,Na ten náhrdelník v žádnejch případech nesahej, jenom na ten vobal!" upozornil je Hagrid, než se s Katie v náruči vydal do hradu a Cho za nimi. Harry váhavě odkryl krásný náhrdelník který byl lstivě ukryt. Victorii se v tu chvíli zamlžilo vidění a zamotala se jí hlava. Ron si všiml toho, jak zbledla a zachytil ji před tím, než se skácela na zem.