Polem ní proběhla Levandule Brownová která stejně jako ona mířila na ošetřovnu za Ronem který nejprve snědl bonbóny původně pro Harryho s extra silným Lektvarem lásky a poté vypil Medovinu s jedem, který mu dal profesor Křiklan po vyléčení. Jeden den s nimi nebyla a už se stalo něco takového.

Vešla na ošetřovnu zrovna ve chvíli kdy se Levandule začínala hádat s Hermionou. Došla až ke svému otci a sledovala vzrůstající napětí. Byla na straně Hermiony. Levanduli ráda neměla. A Hermiona? Ač si to nikdy nepřiznala sobě ani nikomu jinému, měla Rona ráda a ona to viděla. Nebyla slepá, ty její pohledy i gesta.

,,Vždyť se s tebou ani nebaví! Máš o něj takový zájem když se o něj všichni zajímají?"  řekla jí pisklavým hlasem. ,,Někdo ho otrávil ty náno pitomá! A já se o něj zajímám už odjakživa." zněla odpověď a její ráznost je všechny překvapila. K další výměně názorů již nedošlo. Ron něco začal mumlat ze spaní a trochu se převalovat. Všichni napjatě očekávali co se stane teď, ale všechny více potěšilo než spíš překvapilo to, co Ron řekl.

,,Hermiono." zamumlal ve spánku a Hermiona se na něj nadějně podívala. Levandule na místo toho s brekem utekla. Prosmýkla se kolem Victorie a utíkala z ošetřovny pryč. ,,Mladí a tolik lásky." řekl Brumbál a Victorie si se svým otcem vyměnili pohledy. ,,Myslím, že pan Weasley je v dobrých rukou." usmál se Brumbál a sám se vydal pryč z ošetřovny. Rychle se rozeběhla za otcem který s ní došel až do jeho kabinetu.

,,Draco?" nadhodila a on pokrčil rameny. ,,Je to dost možné, nevíš o něčem? Křiklan u sebe má tu lahev delší dobu." řekl a posadil se za katedru. ,,Myslím, že něco tuším ale neřeknu ti to najisto." řekla. ,,Slíbil že mi o všem řekne." zavrčela a její otec se na ní pobaveně podíval. ,,Jste si blízcí." řekl vážně. ,,Asi ano." připustila nakonec. ,,Jak jsi se smířila s tím, že tvůj vztah s panem Longbotomem skončil?" zeptal se. ,,Netuším. Myslím že už jsem to pobrala, Draco mi hodně pomohl a i ostatní mě podrželi když jsem potřebovala." řekne nakonec a podívá se na něj. ,,Bavili jsme se s Dracem o naší budoucnosti." řekl a její otec ztuhl. ,,Myslíš že to všichni přežijeme ve zdraví? Jsme Smrtijedi, zastánci Pána zla." řekl a on se na ní podíval. ,,Nevím Vicky. Ale slíbím ti, že se tobě ani tvým přátelům nic nestane." během své řeči k ní došel a něžně ji objal. ,,Ale co ty? Nesmí se ti nic stát." zašeptala a neviděla, jak se muži zaleskly oči. ,,Nic se mi nestane, nemusíš se bát." zašeptal a vtiskl ji letmý polibek do vlasů který sotva cítila. Ale cítila ho a na tváři se jí objevil úsměv.

,,Harry!" vykřikla když se lekla svého kamaráda který čekal za rohem. ,,Promiň, čekal jsem na tebe nebo na Hermionu, musím s vámi něco probrat." omluvně se na ní usmál. ,,To je v pohodě. A neřekneš mi to teď?" zeptala se ho. jenom na to kývl a chvíli přemýšlel co říct. ,,Viděl jsem Snapea s Malfoyem. Vím že by jsi to nejradši neslyšela a že mě možná prokleješ, ale tvůj otec složil neporušitelný slib a má Malfoyovi s něčím pomoct. A já si myslím že to on má na svědomí náhrdelník a všechno ostatní. Promiň že ti to takhle říkám, ale podle mě je to pravda. Malfoy má něco za luben a tvůj otec ho v tom podporuje." Victorie během jeho řeči nabrala na nervozitě, ale teď tam stála jako solný sloup a bez mrknutí hleděla na svého bratra. ,,Aha." řekla ne příliš inteligentně a pozorovala ho. Bylo od něj milé že ji neobviňoval, ale o to víc ji ranilo to, že v tom má prsty i ona. To, že se její otec zavázal neporušitelným slibem netušila, ale teď nebyl čas na to, aby to rozebírala. ,,Harry, víš to jistě?" zeptala se aby se ujistila. ,,V tomhle bych ti nelhal." řekl a zářivě se na ní usmál. ,,Dobře, budu ti věřit." usmála se na něj. ,,Harry asi už půjdu, jsem příšerně unavená, nevadí ti to, že ne?" jenom zakroutil hlavou a tiše se s ní rozloučil.

Jen co přišla k sobě do pokoje, přiskočila k stolu, vzala do rukou brk s kalamářem a pergamen, kam Dracovi vše dopodrobna napsala. Byl večer a ona neměla možnost se s ním jinak spojit. ,,Natee!" zavolala na svou sovu kterou vytrhla z polospánku a ta k ní přilétla. ,,Předej to Dracovi." řekla a když viděla jak je nepříjemný, dala mu s dopisem i pamlsek, aby dopis náhodou neskončil v jezeře. ,,Na odpověď nečekej." zašeptala než mu otevřela okno. Posadila se na parapet a ignorujíc tu zimu venku si sedla  a sledovala pozemky.