Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Otec vrahem

Skrčila se ve stínu aby do ní nikdo nevrazila pozorovala situaci. Její otec měl kamenný výraz v obličeji a Draco ustoupil jejím směrem, stále se strachem a smutkem v očích. Albus Brumbál hleděl do očí svého vraha, hleděl do očí smrti a ostatní Smrtijedi se tomu jenom smáli. Milovali cizí utrpení a utrpení samotného Albuse Brumbála bylo něco, co již nikdy nezažijí. Harry byl kus od ní, ovšem nebyl vedle ní, nýbrž pod ní, skryt ve stínech aby ho nikdo neviděl statečně hleděl na to, co se to nad ním odehrává. Neměl nejmenší tušení co se teď stane. Nebo to možná ani nechtěl vědět co se teď stane. S nadějí v smaragdových očí hleděl na svého oblíbeného ředitele a bedlivě poslouchal co se kolem něj děje.

Podívala se na ředitele který se ve stejnou chvíli podíval jejím směrem a nepatrně se pousmál. V očích mu byla vidět únava a klid. Klid takový, který ji až vyděsil. Děsil nejen ji, ale i Draca a Harryho. Byl na hraně mezi života a smrtí a jeho balanc byl takový, že brzy spadne. Do propasti smrti. Přes to se nenechal vyvést z míry a znovu se podíval do onyxových očích toho, jenž vyřkne poslední slova které ředitel uslyší před tím, než bude uvrhnut do věčného spánku. Oči se mu zalily slzami z náhlého zármutku. Neměl ale na výběr...

,,Severusi, prosím." zašeptal když profesor vytáhl hůlku, ale jenom nehybně stál na místě a s kamenným výrazem se díval na svého dlouholetého přítele. Ač by mu to nikdy sám do očí neřekl. ,,Avada Kedavra." řekl a s tímto kouzlem pozvedl hůlku proti řediteli, kterého zelené světlo odmrštilo přes zábradlí a on padal z vysoké Astronomické věže. V očích se jí zaleskly slzy a její oči zůstali přilepené na místě, kde ředitele viděla naposledy. Na místo vstoupila Bellatrix Lestrangeová která se smíchem blázna na oblohu vypustila Znamení zla. Harry pod ní nebyl schopen slova.

Vyskočila na nohy a rozeběhla se za Smrtijedy včele s jejím otcem a přítelem. Musela je předběhnout, kouzlo už nebude působit dlouho a ona nesměla být prozrazena. S vypětím všech sil je předběhla a zabočila za roh kde na ně počkala a kouzlo mezitím vyprchalo. Jen co zabočili za roh i oni, otec jí popadl za ruku a pro ní to bylo znamení že musí jít s nimi. Připojila se k Draco a ostatní ignorovala. V jeho očích se třpytily slzy stejně jako v těch jejích. Cítila jak jí chytl za ruku a ona si s ním propletla prsty. Teď už budou jenom spolu...

Ostatní studenti si je měřili nenávistnými pohledy a několik z nich schytalo omračovací kletbu. Jejímu otci nedělal problém rozbít brnění, okna dveře nebo stoly ve velké síně. S Dracem na to bezděčně hleděli a cítili vinu. Vinu, že jenom nečinně přihlíží a nic nedělají. Učitelé se jim vyhýbali a všichni mířili ven. Vystrašení a v pyžamech. Nikdo nevěděl co se přesně stalo, ale všichni měli tu jistotu, že někdo zemřel. A to jenom díky znamení které teď zdobilo oblohu nad Bradavickým hradem. I oni mířili ven, ale za úplně jiným účelem. Aby se dostali pryč z Bradavických pozemků. Chtěli utéct... Jak zbabělé, nejen pro Zmijozelské, ale především pro někoho s Victoriinou povahou. S povahou Nebelvíra...

Opustili Bradavický hrad a právě procházeli kolem Hagridovi hájenky. Další rána nožem do srdce.

,,Stůjte!" ozval se za nimi křik a když se otočili, viděli Harryho jak k nim běží. Její otec je za sebe strhl a popostrčil je k Bellatrix která kouzlem zapálila Hagridovi hájenku. Hagrid byl zoufalí a křičel, stejně jako jeho pes, Tesák který štěkal a snažil se zachránit si život. Victorie nepatrně vytáhla hůlku a uhasila zadní dveře které vypadli a Tesák tak utekl ke svému pánovi. Hůlku rychle schovala.

,,On vám věřil! Věřil vám a vy ho zabil! Tak bojujte, ne?! Bojuj ty zbabělče!" křičel a ke konci už mu i tykal. Metal po něm jednu kletbu za druhou ale jak to skončilo už neviděli, jelikož je jeden ze Smrtijedů popadl za ruce a vlekl je někam jinam. Když byli u brány pustil je a Victorie vycítila možnost. ,,Musím jim poslat alespoň patrona se zprávou." řekla Dracovi když vytahovala hůlku a pozvedla jí. Z konce vyskočila lvice která se na ní podívala před tím, než se rozeběhla za Hermionou.

Na poslední chvíli schovala hůlku a znovu je někdo někam vlekl. Už z dálky viděli několik postav a žena v platinovými vlasy se k nim vydala. Hned věděla kdo to je. Červíček, Lucius  a Narcissa Malfoyovi a Pán zla. Smrtijed je pustil a ona strnule stála na místě. Nemohla se hnout a Draco se vydal jejím směrem následován jeho matkou.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro