,,Já jí zabiju!" Zavrčel Dagur nepříčetně, zapnul si svoji koženou bundu a začal si obouvat boty na motorku.

,,Koho?" zeptala se Heather zmateně.

,, Tu malou Hoffersnovic děvku."vyštěkl a jí se sevřelo srdce. Neslyšela o ní už víc jak rok. Od té doby co udělala tu strašnou chybu a skončila škola.

,, A- Astrid?"tázala se bázlivě. Ani ne před dvěma měsíci umřel jejich uznávaný tatíček a on už plánuje vraždu. Sledovala jak si její bratr bere svou helmu. ,, Proč?"

,, Protože si dnes bere Škyťáka."řekl tvrdě a stiskl ruku v pěst. Ona ale slyšela i to co v podstatě neřekl.
Chce si vzít jeho Škyťáka.

Smutně si povzdechla. Jejich lásky se dnes vezmou, svým způsobem je to docela k pokukání. Její bývalá si bere kluka, kterého její bratr už roky tajné miluje. Ne, vlastně je to spíše smutné.

,,Kam jedeš?"zeptala se starostlivě když už stál mezi dveřmi.

,,Kam myslíš?"oplatil mi otázku sarkasticky. ,,Na svatbu."

Tvářil se jako by to byl úplně logický krok a odešel ke svému milovanému stroji. Příliš se nad tím nerozmýšlela, popadla svou bundu a druhou helmu než se rozběhla za ním.
,, Počkej na mně."zavolala na něj aby jí náhodou neodjel.

Když nic jiného alespoň dohledné aby to Astrid přežila a hlavně aby jí Dagur neublížil víc než to zvládla sama.

*  *  *

,,Pokud má někdo nějaké námitky proč by se tento pár neměl brát, nechť promluví teď nebo ať mlčí navždy."věta,kterou pronesl oddávající spíše jako nucenou formalitu. Většinou nikdo nečeká ,že si novomanželé pozvou někoho kdo by s jejich sňatkem nesouhlasil.

To byl asi taky důvod , proč většina málem dostala infarkt když byly dveře rozraženy s takovou razancí až hlasitě třískly do zdi.
Ještě překvapivější byl fakt ,že mezi dveřmi nikdo nestál.

Škyťák se nervózně podíval na svou nastávající.
Byla nádherná.
Bílé krátké šaty měla olemované modročervenou výšivkou a ve vlasech jí zdobilo pár květů. Pohádková víla, jak jí jednou nazval jeho otec. Extrémně nebezpečná pohádková víla, to bylo přesně to co byla.

,,To nemyslíš vážně?"ozval se hlas při kterém nevěstě nejednou vynechalo srdce.

,, Heather.." pošeptala a sklopila pohled ke kytici ve svých rukách.

,, Myslím."odpověděl vážně mužský hlas nasycený nespočtem emocí. Škyťák zbledl a střelil nervózním pohledem po tátovi. Vždyť ho nezval, ale to byla asi jeho tradice vtrhnout mu do života bez pozvání a obrátit ho vzhůru nohama.

,,Na to už je pozdě Dagi, teď a tady se berou. Nemůžeš jim sobecky zkazit svatbu."řekla vážně a zoufale si povzdechla.

,,Musím tomu zabránit.
Táta už nežije a tak nemůžu dovolit aby si tvoje bývalá vzala osobu na kterou si myslím od chvíle kdy .... Vlastně nevím kdy to začalo ale vím,že pokud to teď nezastavím bude to chyba, které budu do konce života litovat a ty taky. "Jeho slova tentokrát obsahovali něco pro něj velmi netypického.
Bolest, tu která nenechá jediné srdce chladné

,,Tak společně."řekla tiše než ho vzala za ruku a společně prošly těmi velkými dveřmi.

,,Máme námitku."řekli zároveň a jejich pohledy se zastavili na středu jejich zájmu. Byli v zajetí krásy a nedokázali od nich odvrátit pohled. Téměř jako by je zhypnotizovaly.

,

,Jakou?"zeptal se oddávající dosti zmateně. Tohle není zrovna obvyklá situace.

,,Miluju tě Astrid, z celého svého srdce a nikdy nepřestanu. Nikdy jsem nepřestala a ani nepřestanu litovat toho jak jsem ti svou sobeckostí ublížila ale nemohla bych žít s vědomím,že to nevíš. Jestli mi teď a tady řekneš, že ke mně nic necítíš odejdu a nebudu tě už nikdy znovu obtěžovat." mluvila s očima upřenýma do hlubin ,kde nejednou málem utonula.,, Je to jen na tobě."

V tichu místnosti měli její slova ještě větší váhu. Když řekla co chtěla otočila se na bratra a pohledem mu naznačila, že teď je na řadě on aby naservíroval své srdce na stříbrném podnose.

Dagur se nervózně podrbal za krkem a sklopil pohled ke svým botám.

,, Můj důvod je skrz na skrz sobecký."řekl a veškerou svou pozornost zaměřil na tu jedinou osobou jejíž názor byl teď pro něj nejdůležitější. ,, Nebudu se s nikým dohadovat o tom,že nejsem mega hajzl a zmetek.
Jsem a vyzkoušel jsem téměř vše abych z hlavy dostal jeden pár dokonalých zelených očí. Zkoušel jsem holky i kluk. Blondýny, brunety i černovlásky ale vždy nakonec veškeré moje myšlenky skončili u kluka ,kterému jsem dělal dlouho ze života peklo.
Byl jsem pitomec a nevěděl jak vyjádřit své emoce. "

Povzdechl si a sklopil pohled ke svým rukám.,,Nepřišel jsem si pro odpuštění, protože to dopustit nelze ale chci aby jsi prvně věděl celou pravdu než se rozhodneš ,že chceš strávit zbytek života s... Hoffersnovou. Chci aby jsi měl všechny informace a věděl,že ve svých rukách držíš moje , dost rozbité srdce, které doufá že jej budeš chtít jednoho dne opravit. Na to jsi měl vždycky talent Škýťo."

Všichni sledovali dva sourozence s nevěřícným, lehce šokovaným pohledem. Některým slečnám a vdaným dámám dokonce stáli slzy v očích, protože o takovém romantickém vyznání četli jen v červené knihovně.
Pánové si prozměnu brblali pod vousy.

Škyťák si zakryl rukou oči a chvíli mlčel než probodl Dagura napůl naštvaným a napůl zoufalým pohledem.

,,Jak si to jako představuješ?!
Vtrhneš mi na svatbu a přerušíš obřad v půlce.
Co jsi čekal ,že se stane?
Že zahodím všechen ten čas plánování a peníze co se do toho investovali jen proto,že se ty rozhodneš?
  Dej mi jediný rozumný důvod proč bych to měl teď zrušit a vrhnout se ti do náručí jak si nejspíš plánuješ!" hlas se mu třásl tím množstvím emocí ,které jim cloumali.

,, Mám jeden nejdůležitější důvod ale rozumu v něm není ani co by se za nehet vešlo." řekl něžně a tvář mu zjemnil láskyplný úsměv.,, Protože tě miluju. Láska je ta nejdůležitější věc, které si nezmínil ,že o ní přijdeš pokud se zruší svatba."

Kliďas věnoval svému synovi zmatený pohled než jeho tvář prozářilo poznání. Smířlivě se na něj usmál a pokrčil rameny.

,,Láska je opravdu nejdůležitější a manželství bez lásky je ten nejkrutější trest. "Řekl svým filozofickým hlubokým hlasem,kterým obvykle lidem vysvětluje věcí co jsou pro něj úplně zřejmé a někteří to ani neví.

Astrid se Škyťákem si věnovali zamýšlený pohled než ho upřeli na dva sourozence, kteří dnes přišli bojovat o jejich srdce.

,,Budeme toho litovat."řekla Astrid tiše.

,, Budeme ale stejně nám to za to stojí." Potvrdil její slova Škyťák než se oba téměř zároveň vrhli k těm dvěma drsňákům co si je přišli vybojovat.

Zvuk padajícího kamení musel být nejspíš slyšet i o dvě města dal, protože spadlo hned ze dvou srdcí. Úleva z nich přímo zářila a vypovídal o ní i jejich úsměv.

,, Jelikož je ta svatba naše chyba, tak jí i uhradíme."řekl Dagur ledabyle než se mu rošťácký zalesklo v očích.

Takže nakonec byli svatebčané svědci  místo jednoho novomanželského polibku, hned dvou mezi čtyřmi zamilovanými blázny.

° ° °

Tentokrát se Bezzubka žádných protestů nedočkal. Ta malá ďáblice seděla se spokojeným úsměvem a v očích se jí lesklo dojetí.

,,Proč to už musí skončit?"ptala se smutně i když si uchovávala drobnou naději,že ho přemluví.

,, Protože vše jednou skončí, ať to dobré nebo to zlé."řekl hloubavě dračí Alfa a nechal tu malou uličnici stulit u svého boku.  Schoval jí pod svými křídly a byl rád,že mu jí sem osud zaslal i když to bylo za vysokou cenu. Nesnášel jak musela trpět ale oni jí to vynahradí.

,,Mám tě rád, příšerko."řekl jemně. Sledoval jak zavírá oči a její tvář se uvolňuje. Usíná.

,,Taky tě mám ráda, okřídlená ještěrko."zašeptala v polospánku.