Oříškové oči
Theo
Když jsem nastoupil do vlaku společně s mou sestrou Lunou potkali jsme Blaise Zabiniho, mého kamaráda. Pozdravili jsme se a šli dál hledat kupé Blaise potom řekl že potřebuje říct Luně něco o samotě, tak jsem jim řekl do jakého kupé jdu a odešel jsem k domluvenému kupé kde jak jsem předpokládal byli Malfoyovi, tak jsem řekl: ,,Dvě blonďaté kebule to musí být jedině Draco a Lyra Malfoyovi!" ,,Samosebou Notte jen mi dva máme tak unikátní blond" Řekla Lyra a pak jsem zase dostal slovo já a pověděl jsem: ,,Za chvíli příjde Blaise Zabini a má sestra Luna, znáte je že? A kdo jsou tyhle dva?" Tentokrát mi odpověděl Draco ,,To je Crabe a tohle je Goyle. A samozřejmě že známe Blaise a Lunu, tedy aspoň já a Lyra." Poté co to dořekl jsem se ještě porozhlédl po kupé když v tom jsem si ji všiml.
Všiml jsem si dívky s kouzelně vypadajícími vlasy. Ty hlasy měla hnědé. Voněla po karamelu, oříškách a čokoládě a ta vůně se mi velice líbila. A potom oči. Ty její oči byly tak nádherné jako snad nikdo jiný než ona nemá. Její oči v sobě mají barvu oříšků, lískových oříšků. Hleděl jsem do těch nádherných očí které vlastnila a ona hleděla do těch mých tmavých očí. V tu chvíli jako by svět okolo nás neexistoval a byl jsem jen já a ona a tenhle moment přerušila Lyra, tedy spíše Lyřina ruka kterou mi začala mávat před obličejem a pak jsem zaznamenal slova ,,Haló Theodore! Slyšíš mě?" Trochu jsem se ještě potřeboval vzpamatovat než jsem řekl ,,Jojo slyším, co jsi říkala?" ,,Říkala jsem ti že to je moje a Dracova sestřenice Ari."
Než jsem stihl cokoliv říct tak se přiřítila má sestra Luna společně s mým kamarádem Blaisem Zabini a Ari skoro vykřikla ,,Ahoj Blaisi!" ,,Čau Ari!"
,,Ahoj Blaisi, Čau Luno! Počkat...... Ari ty znáš Blaise?" Zeptal se Ari Draco a ona mu na odpověď jen kývla. ,,Aha." Řekl Draco a vrátili jsme se k normální konverzaci.
Draco a Lyra se bavili s Crabem a Goylem a já se bavil s Lunou, Ari a Blaisem.
Cesta do Bradavic uběhla rychle takže po chvíli jsme stáli na nádraží v Prasinkách. Tam na nás čekal Bradavický Šafář Rubeus Hagrid jak nám řekl. Dovedl nás k jezeru kde jsme nastoupili do lodiček. Sedl jsem si s Lunou, Blaisem a Ari a po chvíli
jsme byli na druhém břehu.
Došli jsme k hradu kde na nás u velké dubové brány čekala nějaká postarší paní, prý profesorka Minerva McGonagallová. Odvedla nás do velké síně a moudrý klobouk nás začal rozdělovat do kolejí. Profesorka už nějaké děti vyvolala a klobouk je zařadil ale já to ignoroval. Přemýšlel jsem o tom jestli mě doopravdy dá klobouk do zmijozelu.
Já bych určitě chtěl do zmijozelu a upřímně si myslím nebo aspoň bych si přál aby tam šli všichni co jsme seděli spolu v kupé. Crabe a Goyle jsem zjistil že už sedí u zmijozelského stolu. Chvíli jsem se zas utápěl ve svých myšlenkách když jsem uslyšel hlas profesorky McGonagallové
,,Malfoyová Ariana!" V tu chvíli se mé oči obrátili na Ari a dost jsem si přál aby šla do zmijozelu.
,,HAVRASPÁR!"
V tu chvíli jsem posmutněl. Chtěl jsem aby byla ve zmijozelu. Draco a Lyra se tam dostali a tak přišla řada na Lunu a ta se dostala hádejte kam? Do Havraspáru. A pak já.
,,Nott Theodore!" Předstoupila jsem profesorka mi nasadila na hlavu moudrý klobouk a ten začal se svým výkladem. ,, Další Nott! Jsi sice chytrý ale přesto........... ZMIJOZEL!
Zvedl jsem se a šel si sednout ke stolu Zmijozelu a cestou jsem se koukl na Lunu a ..... Ari. Luna měla pohled plný lítosti a Ari............ no ona měla pohled také plný lítosti ale i smutku. Já když jsem se na ní koukal tak můj pohled byl toužebný, a Ari jsem tím říkal "Je mi to moc líto, chtěl bych abychom byli spolu ale nejde to." Poté jsem si konečně dosedl na volné místo u stolu a po chvíli začla hostina.
Neměl jsem hlad tak jsem si dal jen dýňovou paštičku a pak jen koukal na Ari a ta můj pohled musela vycítit v zádech tak se otočila a když na mě pohlédla tak jsem zjistil že je asi překvapená.
Asi jsem na ni koukal tím mím zamilovaným pohledem. Všiml jsem si že na ní nekoukám sám. Koukal na ní i Blaise a taky zamilovaným pohledem což mě naštvalo. To mu nedaruju.
Po skončení hostiny nás náš Prefekt odvedl ke sklepení a heslo bylo Čistá krev.
Vlezl jsem do našeho pokoje, pak jsem zašel do koupelny a dal si sprchu pak jsem si zalezl do postele.
Ještě chvíli jsem přemýšlel nad Ari. Je vážně hezká ale nevím jestli by o mě měla zájem. A tak jsem se s myšlenkami na Ari pomalu utápěl do říše snů.
Omlouvám se, že další část vychází až skoro po dvou měsících, ale gympl je gympl a má trochu víc povinností než základní škola😟.
Doufám, že se část líbí.
EliLily🌺
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro