Natasha

Společné patro. Výtah s cinknutím zastavil a já mohla vyjít do prostoru. Už když mi Barton volol, bylo mi jasné, že zde budu dřív než on s jeho autem. Posadila jsem se proto na sedačku a jen čekala.

Netrvalo to ani pět minut, než se dveře výtahu otevřely podruhé a do místnosti si to prudce napochodoval Stark v závěsu s Rogersem. Ve své zapálené debatě si mě ani nevšimli a já se nehodlala ohlašovat. Celkem mě zajímalo, co dokázalo přimět Kapitána Ameriku, aby se tak horlivě omlouval rozzuřenému Starkovi. Nemělo by to být naopak?

„T-tony! Sakra, tak si mě vyslechni!" „Nebudu nic poslouchat! Včerejšek byl prostě úlet! Chyba, jasný?! Dělej, že se nic nestalo." Blondýn si frustrovaně prohrábnul rozházené neupravené prameny vlasů a hnal se za brunetem dál do pokoje. „Jak to myslíš? Nesváděj to na alkohol! Myslíš si, že jsem slepý? Tohle nebyla chyba, chtěl jsi to udělat! Jak dlouho jsi to plánoval?" V tu chvíli se menší z mužů razantně zastavil na místě a otočil se čelem k blondýnovi, co se jen na poslední chvíli zastavil, aby to do Starka nenapálil. „Myslíš, že jsem si plánoval ze sebe udělat chlípníka Rogersi?! Nic nejde podle zasranýho plánu, jasný?" Nic!" Zhrublý prst od věčné práce v dílně se zabodnul do svalnatého hrudníku. Šlo přímo vidět, jak Tony propaluje Steva zlostným a zlomeným pohledem. „Jdu po tobě už od začátku. Kdo by taky ne, seš jako svatej grál každýho homouše. Můj oblíbený hrdina, velký Kapitán Amerika. Jako malý jsem si honil nad tvými plakáty, měl jsem jich celej pokoj. Kdybych tenkrát věděl, jaká jsi důvěřivá krysa... Byla chyba si myslet něco jinýho." S tím se mi oba ztratili za zdí. Co na to řekl Rogers už jsem neslyšela, jen tříštění skla, jak musel na zem spadnout nějaký hrnek.

Takže Stark se odhodlal udělat první krok? Ale jak tak koukám, asi to nedopadlo zrovna podle jeho očekávání. Spíš to vypadá, že ho Steve odmítnul, to by se ale tolik neomlouval. Snad pošramocené ego? Mohl kapitán přestřelit?

Po asi dvou minutách cinkání skla, jak ho jeden z nich uklízel a řinčení kávovaru se mi naskytl znovu pohled na Starka, tentokrát o něco klidnějšího a s hrnkem u pusy. Steve se ukázal jen o dvě minuty později, kdy na mě Tony jen vyděšeně hleděl. „Tony, děje se něc- ... a-ahoj Nat." Nastalo celkem dlouhá ticho, které jsem se nakonec rozhodla proříznout já, když se ti dva k ničemu neměli. „Sednete si a vysvětlíte mi to sami?" Stark už chtěl snad něco odseknout, když se za mnou ale ozval zvuk přijíždějícího výtahu. Kovové dveře se otevřely a ven vyšel kdo jiný, než Clint. Jako na zavolanou se po schodech pomalu doploužil i Bruce. Atmosféra celé té situace byla více než divná. Stark s hrnkem v ruce ve vytahaných teplácích a tílku, které rozhodně není jeho, naopak Steve jen v teplácích stojící těsně za ním a jasně poukazující, komu tílko skutečně náleží. Já na sedačce s víc než jasně vítězným úšklebkem na tváři, co za boha nešel dát dolů. Bruce sem došel v županu a plyšových pantoflích, Clint zase s obrovskými vaky pod očima a natěšeným úsměvem.

„Ehm... co tady sakra děláte?" Stark se snažilo nenucený tón, ale přede mnou to rozhodně neskryl a ostatním to podle mě taky došlo. „Fury nás chce na ústředí, hned. Takže... byste se měli asi převléct." Clint významně přejel pohledem po Stevovi i Tonym, následně kývnul i na Bruce a rozešel se k sedačce, na které jsem seděla. „Tak na co čekáte?" Po tom se zbytek odebral do svých pater, i když Stark dost remcal, že jemu se v jeho vlastní věži nebude říkat, co má dělat. Jen co místnost osiřela, natáhnul ke mně blondýn ruku s všeříkajícím výrazem vepsaným ve tváři. Protočila jsem očima a šáhla do kalhot pro deset dolarů. „Ale chyběl mi jen týden."
DŮLEŽITÉ!!!
Založila jsem pro vás instagram, tak pokud nechcete přijít o nic nového, koukejte mě sledovat! Jméno je tiranistiranis a profilovku zatím žádnou nemám. Jde o soukromý účet, ale potvrdím vám žádost bez problémů, jen mi dejte vědět, že jste moji čtenáři.
Budu tam dávat informace o nově vydaných kapitolách, občas podám nějaký dotaz a taky hodím sem tam nějaké moje kresbičky.
Kapitola se snad líbila a dáte mi hvězdičku. A nezapomeňte komentovat!
Vaše Tiranis!