Tony

„Tak jak to vypadá kámo?" V prstech jsem protáčel propisku a nervy se snažil utlumit kousáním do vnitřní strany tváře. Na venek jsem se snažil působit rozverně, lhostejně, zkrátka jako obvykle. Uvnitř mě se však všechno vařilo, že jsem měl pocit, že brzy vybouchnu jako sopka z koly a mentolky. „Nevím Tony, zatím je všechno v pořádku. Dej mi ještě alespoň půl hodiny." Protočil jsem očima. Nenávidím, když musím dlouho čekat. Nemám to napětí a nevědomost rád. Pro ten pohled jsem se ale přinutil vyčkat.

Steve ležel na dalším z lehátek a přístroje ho skenovaly po celé délce těla. Měl na sobě jen volné tepláky a hruď potřenou nějakou emulzí. Krásně se mu tak leskly a rýsovaly svaly na hrudi, a to jeho vypracované torzo přímo lákalo k pár kousancům nebo pořádné dávce šlehačky. Sakra, jak bych si dal takové pěkné tělo. V tu chvíli přístroj hlasitě zapípal a Steve se z lehátka zvednul. Jeho blankytný pohled se zapíchnul do těch mých oříškových a já nasucho polknul. Cítil jsem, že kalhoty mě začínají zrazovat. Co nej nedbaleji jsem se proto otočil k odchodu a ve dveřích ještě nezapomněl prohodit k Brucovi, ať mi dá pak přes Jarvise vědět. Vymluvil jsem se ještě na nějakou práci, což tak trochu byla pravda, Peper po mě chtěla ještě nějaké papíry, tak jsem vlastně ani nelhal. Hlavně jsem ale potřeboval něco udělat s Tonym juniorem, než si toho ti dva stačí všimnout.

„Měla jsem za to, že nemáš čas." Ze sluchátka se ozval značně podrážděný hlas mé asistentky. „Pro tebe všechno zlato." Musel jsem se zasmát. Zatím, co mě zrzka kritizovala z poza druhé strany telefonu, otevřel jsem dveře dílny a rozjel si na ploše dokumenty, které po mě chtěla. „Jarve, hoď mi to na stěnu." „Jak si přejete pane." Tmavý prostor se prosvětlil modrým elektronickým světlem a promítače mi zpřístupnily pohled trochu z dálky. „Nemysli si, že se z toho jen tak vykroutíš. Už přes měsíc mi tvrdíš, že jsi se nestihnul zcela probrat z toho útoku na New York. Chápala jsem to, muselo to být hrozné. Pak se ale dneska ráno dočtu v novinách, že navštěvuješ pravidelně Brooklynskou čtvrť a víc jak jednou jsi se ztratil na celou noc v malém činžáku! Tak kdo je tvoje momentální oběť? Nějaká hezká prsatá blondýnky, nebo snad dominikánka s uhrančivými oči?! Za kým to zase lezeš Starku?! Mě nebaví po tobě pořád žehlit přešlapy! Mám své práce dost!" Protočil jsem očima. Tak o mě psali další článek v novinách, to ostatně dělají pořád, ne? Dokud nepřijdou na to, že se mi staví do pozoru z těla symbolu Ameriky, jsem v pohodě. A i po tom by to nebylo to nejhorší, co na mě tisk kdy vytáhnul. „Peper, můžu ti to říct na rovinu?" „Umíš to i jinak?" Slyšel jsem, jak se napětí uvolnilo. Byl jsem rád, že se Pep ve skutečnosti vlastně nezlobí, spíš je zvědavá a asi mě chtěla vyhecovat k nějakým drbům. „V tom baráku bydlí Rogers. Má teď pochroumanou psychiku, tak jsem mu s tím pomáhal a občas na něj dával pozor i v noci. Je teď ve věži, Banner na něm testuje všemožné přístroje z laborky. Žádná holka v tom není." Chvíli bylo ticho. Slyšel jsem, jak zrzavá slečna z druhé strany hlasitě dýchá, to znamenalo, že nad něčím usilovně přemýšlí. „To ale není všechno, že?" „Co? Jak to myslíš?" Zase bylo chvíli ticho. Začalo mi to připadat nepříjemné. „Znám tě dost dlouho a dost blízko na to, abych poznala, když nejsi v pohodě. Co v tom vězí Tony?" Její hlas překypoval starostí, kamarádskou láskou ale i zvědavostí. Byl jsem rád, že mám kolem sebe i někoho tak milého a obětavého jako je Peper. „Nic, jen jsem si vzpomněl na něco z dětství. Možná Amerika není jedinej, co by potřeboval antidepresiva, to je celý." Hluboký povzdech a klapnutí dveří mi dávalo najevo, že z druhé strany telefonu se už odpovědi nedočkám. Počítám, že jí nezabere více jak deset minut jízdy, než ji Happy vyklopí před věží. Položil jsem proto hovor a dopadnul na židli. „Tak se zatím koukneme na ty lejstra, co ty na to Jarvisi?" „Jak si přejete pane."

Rozhodla jsem se pokračovat tak, jak jsem tenhle týden původně chtěla a jelikož měly vyjít kapitoly dvě, tak vám sem ještě dneska tu druhou dávám. Doufám, že se vám líbí a dáte mi za ni hvězdičku a komentík! nezapomeňte se kouknot na nově vydanou část v mojí výzvě a na quickhawk, co vyšel včera! Pac a pusu!

Vaše Tiranis!