Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

24. Když vojáci mluví ze spaní

Tony

Byli jsme spolu v posteli. Já seděl opřený o čelo postele s hlavou plnou zmatených myšlenek a Steve zatím spokojeně oddechoval s hlavou pořád v oblasti mých partií. Usnul sotva před deseti minutami, ale mě se to zdálo jako věky. Nedokázal jsem myslet na nic jiného, než na dnešek, co se sakra stalo a to že to skončilo takhle. Chci vědět, co se Stevem bylo, co s ním zatočilo tolik, že se uprostřed rozhovoru prostě sebral a zmizel.

Přejel jsem konečky prstů přes tu uvolněnou spokojenou tvář. Steve se jako by usmál a objal mě paží kolem jedné nohy. Pročísnul jsem znovu ty příjemné blonďaté prameny, jako už nejméně stokrát toho odpoledne. „T-tony." Zaseknul jsem se v pohybu a ruku z jeho vlasů stáhnul. Steve vypadal stále klidně, tvář uvolněnou, ponořený hluboko ve snech. Zdá se mu o mě? O mě? Opatrně jsem vrátil svou paži zpět a přejel prsty v zajetých rýhách jeho vlasů. „Tony...prosím." Ach sakra, udělal to zase. Tohle je fakt zlý. Proč mě to tolik vzrušuje? Pomalu jsem přejel po jeho temeni, přes krk až na záda, kde jsem prsty vykroužil pár abstraktních obrazců. Rogers spokojeně zavrněl a přetočil se na opačný bok, tahajíc mě s sebou. Samým leknutím jsem se tak ani nestihnul bránit, když mě povalil do přikrývek. Těžce jsem polknul z nastalé situace. Steve si mě přidržoval levačkou kolem pasu, půlkou těla na mě s tváří položenou na mém hrudníku. Tohle nevypadalo vůbec dobře pro můj zdravý rozum. Jestli jsem si chtěl zachovat svoje sebeovládání, musel jsem rychle vypadnout. Pokusil jsem se sundat Rogersovu paži z mýho boku a ku podivu to šlo dobře. Zapřel jsem se na loktech a chtěl se vyškrábat do sedu. „Hmm...Tony." Blondýn nespokojeně zamručel a uvěznil mě snad ještě pevněji pod sebou. Byl jsem v koncích. Ještě jednou řekne moje jméno tím jeho sexy tónem a je po mě. Zoufale jsem si položil hlavu do polštářů a vydechnul zadržovaný vzduch v plicích. Takhle to vůbec nemělo dopadnout. Měl jsem na něj jít pomalu, prokousat se skrz kamarádství až do samotného srdce toho blondýna tak, že se mi bude sám nastavovat a prosit mě, abych- Sakra dost! Takhle nemůžu myslet!

S posledním kouskem sebezapření jsem se alespoň pohodlněji zavrtal do peřin a nechal Steva, aby si mě svou paží, která je mimochodem sakra silná, držel blízko u sebe. Naposled toho odpoledne jsem se podíval na klidně spící tvář svého kolegy, než jsem sám zavřel oči a dovolil přeplněné mysli na malou chvíli vypnout.

---

Vzbudilo mě otravné hučení nějaké elektroniky. Podrážděně jsem se převalil na opačný bok a s polštářem přimáčknutým na tváři jsem se pokusil ten zvuk vytěsnit. Nešlo to. „Jarve, vypni ten příšerný kravál. Je to jako bych měl v ložnici sbíječku sakra!" Odmrštil jsem polštář stranou a překulil se ke kraji postele. Konečně jsem se rozhodnul rozlepit svá oční víčka. Během sekundy jsem byl na nohou a hledal pod postelí svoje kožené boty. Sakra, sakra, sakra! Už zase jsem v nějakém cizím bytě?! A já myslel, že už jsem se naučil si vodit holky k sobě!

Ode dveří se ozvalo až nebezpečně živé odfrknutí. Kurva tak můj hostitel je tady?! „Dobrý podvečer Tony. Dáš si kafe nebo raději čaj?" Děkoval jsem bohu, že k osobě u dveří stojím zády, protože vidět teď můj obličej, asi by vyprskla smíchy. Tenhle hlas je nezaměnitelný. Na celým světě neexistuje druhá osoba, co by uměla tak rajcovně vyslovit moje jméno, aniž by to zamýšlela. „K-kafe, dík. A když už jsi v tom, tak toast." S nově nasazenou Starkovskou maskou jsem se otočil na pobaveného blondýna a bez projevu zájmu se protáhnul kolem něj do chodby. To bude ještě pěkně trapný večer. Nicméně jsem měl další příležitost z Rogerse vytáhnout něco o tom jeho kolapsu. Jen doufám, že se vyhneme konverzaci o společným šlofíku.

Tak jsem si říkala, že by vás tohle mohlo potěšit. Není to sice postelová scéna, jaké obvykle píšu, ale říkala jsem si, že by se taky mohla líbit. Upozorňuji, že v dalších asi 2 až 3 kapitolách bude Tony silně rozrušený a jelikož to neumím pořádně popsat, tak to bude znít opravdu divně. Snad nebude vadit. Tak mi dejte hvězdičku! A koment!

Otázka tohohle týdne- koukáte na anime, popřípadě jaké? Mě do toho zatáhla ségra a ještě včera jsem začala s tvorbou cosplayů. Pokud někdo z vás chodí na comiccony a animefesty, možná se potkáme!

Vaše Tiranis!

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro