Loki

Uvězněn ve smrduté kobce mezi samými ztracenými existencemi. Jejich znetvořené obličeje křivící se pozvolným zmíráním se lepily na skla cel a div nenechávali otisky na leštěném povrchu. Bylo mi z toho na zvracení. Já, polobůh a Odinuv nevlastní syn jsem zahrabán v podzemí s těmito...zvířaty. Odporné.

Prvních několik dní bylo otřesných, ze všech stran na mě vězňové pokřikovali a hulákali, jako na nějakou lapenou šelmu. Dost možná taky proto, že na nejedné z kořistivých výprav Asgárdských bohů jsem byl s nimi a zajatce sem dovedl společně s Thorem.

Po týdnu nic nedělání a neskonalé nudy se poprvé objevila Frigga. Nechala mou celu vybavit pohodlným nábytkem a poslala sem knihy a blok s výtvarnými potřebami, abych si zkrátil tu věčnost, co zde strávím. Jak naivní myslet si, že by mi to zde mohlo utéct rychleji. Věčnost zkrátit nelze a Odinův trest také ne. Popravdě nevím, co se tam venku děje. Dost možná Thor již vládne nad celou touto zemí, po boku mu stojí ta odpudivá smrtelnice a společně se smějí mému utrpení. Jen ta představa mi vaří krev v žilách a nutí mou magii ubíjet mě zevnitř. Cítím se být činnou sopkou, jež doutná po dlouhá léta a jednou stihne vybuchnout a zničit veškerý život v okolí.

Byla sobota, den odpočinku. V horních síních teď zajisté probíhají lehké hostiny a do neděle se bude veselit, jako každý měsíc v tomto období. A já? Sedím u konferenčního stolku a pročítám řecké klasiky. Jak záživné. Byl jsem zrovna v jedné ze zajímavějších pasáží Platonovy teorie, když mě zcela neetickým hrubým zaklepáním na sklo vyrušili z příjemného rozjímání nad absurdností lidského myšlení. Čekal jsem nějakého z vojáků se zprávou, výtkou nebo třeba jídlem či pitím. Pochopil bych i donášku nových zájmových činností, dokonce i Friggu osobně, i když to bylo dost nepravděpodobné. Naprosto mě však udivil fakt, že za druhou stranou očarované klece stojí můj... zřejmě vladař. Přes ramena krátkou kápi a ve svém koženém krunýři. „Tak tě tady vítám bratře. Jak se ti líbí v podzemí? Zajisté sem chodíš často navštěvovat své úlovky. Jsem poctěn, že dnes padl los na mne. Tak mi pověz, už jsi stihnul domyslet, jak více mě ještě ponížit?!" Vařila se ve mne krev pečlivě ukryta pod ledovým hlasem a ocelovou maskou klidu. „Loki, zdravím. Je to dnes překrásné odpoledne." Jakoby skutečně obdivoval tuto cely, zamyšleně přejížděl detaily toho vězení. „Matka to zde zařídila. Měla pocit, že si zasloužím svůj věčný trest ukrátit nějakou midgardskou četbou." Blondýn na to nic neřekl, jen pomalu přikývnul. ZA tu dobu, co jsem ho neviděl, mu dorostly vlasy téměř do poloviny zad. „Neuvažoval jsi někdy nad novějším sestřihem. Vikingské hnízdo už vyšlo z módy." Ušklíbnul jsem se a nenuceně v křesle přehodil nohu přes nohu. „Matka bude mít narozeniny. Chtěl jsem za tebou přijít-„ „A co bratře? Chceš se jí složit na dárek? Jak jistě vidíš, nemám teď u sebe žádné drobné." „Chtěl jsem jí povolit tvou osobní návštěvu. Na den by směla k tobě za mříž, samozřejmě bezpečně chráněna kouzly."

Neodpovídal jsem. Naprosto jej ignoroval a už nic neřekl do doby, dokud neodešel. S bezmocným frustrovaným rykem jsem hodil se sklenicí proti zdi a sesunul se do péřových přikrývek na mém loži. Cítil jsem nepříjemně hřejivý pocit uvnitř sebe. Nesměl jsem jej pocítit. Nemám proč být šťasten z něčeho tak hloupého, jako je příslib lidského dotyku a hřejivého mateřského objetí. Ona není má matka a Thor není můj bratr. Jsem mrazivá Jotunheimská zrůda, co nahání strach malým dětem. Nejsem členem této rodiny a nechci jejich péči. Mrštil jsem polštářem o protější zeď, a ještě za letu jej nechal prasknout na několik kusů. Vysypalo se z něj peří a drahá hedvábná protkávaná látka spadla po kusech na zem. Nenávidím je, nenávidím.

Tak jak jsem slibovala, tak tady máte další díl! Poslední dobou jsem neměla moc energie ani času na psaní, ta škola mě ničí, i když v ní vlastně nejsem, navíc jsem teď nemocná, ale na tohle jsem si pro vás trochu toho času našla. Tak snad se líbila! A všem vám mohu slavnostně oznámit, že testy na koronu mi vyšly negativně, takže jsem více méně v cajku! Co teda se mnou je, se zatím neví, ale tak smrťák to snad není. Držte mi palce, komentujte a hlasujte!

Vaše Tiranis!