Charlie

◼▪◼

Možná neměl žádat o stipendium místo Gabriela. Možná Gabriel na vysokou doopravdy ani nechtěl. Nebo možná chtěl studovat úplně jiné věci, než které Gabriel do mailu napsal.

   V hlavě mu běhalo sto padesát různých scénářů, když myší přejel na tlačítko odeslat a klikl. Udělal to hned, aby neměl šanci si to rozmyslet 

   Když si uvědomil, co všechno udělal. Založil si mail pod Gabrielovým jménem, využil tátova postavení jako Gabrielova psychologa, aby si zjistil jeho výsledky ve škole a úspěchy. Když u něj usnul, podíval se mu do peněženky, aby zjistil přesnou adresu jeho prarodičů a kde vlastně trvale bydlel . A neřekl mu o ničem z toho ani slovo

   Nemohl si být jistý, že mu vůbec z univerzity odpoví. A pokud ne, nechá to vše pod pokličkou a nikdy se o tom nezmíní.

   Vstal od stolu. Srdce mu stále trochu bilo nervozitou, ale cítil, jak se začíná uklidňovat. Párkrát se zhluboka nadechl a vydechl, než si ze židle vzal bundu a přehodil si ji přes ramena. Gabe na něj už určitě čekal.

   Jakmile vyšel ze svého pokoje, málem vrazil do své sestry. Zamumlal rychlou omluvu a pokračoval v cestě.

   "Charlie?" uslyšel za sebou. Otráveně se otočil.

   "Ano?"

   "Co jsi provedl?" zeptala se. Charlie se na ni podíval nechápavým pohledem.

   "No, normálně mě takhle neignoruješ a mimo jiné máš každou ponožku na sobě jinou," ušklíbla se Sophia.

   "T-to je schválně," zakoktal a otočil se zase k odchodu. Jenže Sophiin hlas ho znovu zastavil.

   "Pokud mi to neřekneš, povím tátům, že toho trpaslíka před domem nerozbil nějaký pes, ale ty když jsi byl opilý," řekla tiše a složila si ruce na hrudi. Na tváři ji pohrával vítězný úšklebek.

   Charlie tiše sykl. "Ty jsi strašná." Došel k ní blíž. "Napsal jsem za Gabriela žádost o stipendium na vysokou. Ale do toho ti nic není."

   "Proč jsi na mě tak nepříjemný?" zeptala se ublíženě Sophia. 

   "Promiň. Jen pospíchám."

   "Já myslela, že ti to Jayson zakázal. Psát to za Gabriela," pokračovala Sophia, jakoby Charlieho slova o tom, že má na spěch, neslyšela.

   Charlie si povzdechl. "Jak ty to víš?"

   "Slyšela jsem, jak si o tom povídal s Codym. Říkal, že ti to zakázal, že je to jen na Gabrielovi."

   "A ty mu určitě nic neřekneš, že?" usmál se Charlie.

   Sophia místo odpovědi jen natáhla ruku. Na tváři se jí zase objevil ten úšklebek. Když Charlie nereagoval, posunula se blíž ke schodišti. "Jayi?" zavolala.

   Charlie ji pohotově vzal za ruku a zatáhl ji dál od schodiště. "Fajn," zavrčel a vytáhl ze zadní kapsy džínů peněženku. Dal jí do ruky jeden dolar.

   "Vážně? Chci si koupit novou řasenku a s tímhle si koupím možná tak lízátko."

   "Však věk máš tak na lízatko, ne? Ne na řasenky."

   "Je mi šestnáct," dupla si Sophia, ruku stále připravenou na další peníze.

   "Ještě ne," zamumlal Charlie a vytáhl z peněženky ještě pětidolarovku. Podal jí ji. "Víc nečekej," zavrčel.

   "Děkuju," usmála se spokojeně a praštila ho dlouhým culíkem, jak se otočila a vydala se do svého pokoje. Charlie protočil očima, přičemž si strčil peněženku zpátky do zadní kapsy. Kdyby měl spočítat, kolik peněz už takhle Sophii dal, nejspíš by zjistil, že si už dávno mohl koupit ten nový notebook, na který šetřil.

   Konečně se vydal ven, jen vběhl do obýváku, aby tátům oznámil, že jde za Gabrielem. 

   "Vem si klíče," řekl mu Cody. "Sophie spí u kamarádky a my s Jayem jdeme ven."

   "Ven? Na dlouho?" zeptal se Charlie. I když už byl vlastně na odchodu, znovu se zastavil.

   "Tak do jedenácti? Do půlnoci?" koukl Cody na Jaye. Ten pravděpodobně byl zase plně zaměstnaný hraním Farm Heroes ságy na mobilu a tak jen přikývl.

   "Takže dům bude tak do půlnoci volný?"

   Jay znovu přikývl.

   "Takže Gabriel nemusí za dvě hodiny odjíždět k prarodičům a může tady spát?"

   "To by mohl i tak," podotkl nechápavě Cody. "Proč by nemohl?"

   Charlie nad tím mávl rukou. "Ale volný dům. Chápeš."

   Jayson odtrhl pohled od svého telefonu a ušklíbl se na Charlieho. "Chápu."

   "Ne takhle, panebože," protočil Charlie očima, ale úsměv mu nemizel z tváře. "Tak já jdu Gabeovi napsat, ať přijde sem," oznámil jim.

   "Použijte kondomy!" zavolal za ním Jay, když Charlie začal brát schody po dvou zpátky do svého pokoje. Při jeho slovech se málem na ty schody vyvalil.

◼▪◼

Gabriel došel do deseti minut, jelikož měli původně sraz kousek od Charlieho domu. Teď, o dvě hodiny později, když už byl dům prázdný, seděli rozvalení na Charlieho posteli a dívali se už na druhý film. Z prvního stejně nic neměli, jelikož se po celou dobu jen bavili.

   Před sebou na podnose měli už prázdnou misku s popcornem a láhev vína se dvěma skleničkami, která také neměla daleko od dopití.

   "To abych šel pro další," podotkl Charlie, když sledoval Gabriela, jak na ex vypil zbytek své skleničky. 

   "V pohodě," řekl Gabriel, zatímco se šklebil nad množstvím vína. "Já jsem jen rád,  že už je vypito."

   "Ještě je trocha v lahvi," podotkl Charlie. Když to Gabe zkontroloval a uviděl, že má Charlie pravdu, pohotově vzal celý podnos a položil ho na zem. Charlie se začal smát.

   "Už to nechci ani vidět," okomentoval své chování Gabriel. "I po té trošce si přijdu mimo."

   "Dojdu pro vodu," zareagoval hned Charlie. "Ať to máš čím zapít."

   Už chtěl seskočit z postele, když ho Gabriel zastavil a přitulil se k jeho ruce. "Nechoď. Jinak se tu budu sám bát."

   "Čeho, prosím tě," zasmál se Charlie nad Gabeovou roztomilostí.

   "Pokud sis nevšiml, už čtvrt hodiny nám tady běží Mlčení jehňátek."

   Měl pravdu. Charlie ani nezaznamenal, co za film jim právě hrál. Měl v televizi svou flešku, která prostě přehrávala film za filmem. 

   "Nech toho," řekl Charlie.

   Gabe na něj zmateně koukl. "Čeho?"

   "Přestaň být tak roztomilej. Je to na mě moc."

   Gabriel se usmál. "Víš, někdy se bojím. Nás," přiznal Gabriel. "Předtím jsi byl jen s holkami a tohle vše je pro tebe nové. Někdy se bojím, že... že mě třeba nemáš rád tak, jak jsi měl rád Steph."

   "Tobě to víno asi fakt udělalo něco s mozkem, co?" zareagoval Charlie.

   "Ne. Jen chci říct, že pak mi řekneš něco, jako jsi řekl teď. Že jsem roztomilý. Nebo že mám krásný oči. Jen tak, protože chceš. A v tu chvíli se bát přestanu."

   Charlie sklonil hlavu, aby se na Gabea, který ho objímal jako velkého plyšáka, podíval. Neodolal a pohladil ho po tváři, čímž ho donutil, aby se na něj podíval. 

   "Tak ti teď říkám, jen tak, protože chci, že tě miluju, a tak se bojíš naprosto bezdůvodně."

   Charliemu ta slova z úst vyklouzla tak přirozeně, i když plánoval říct něco jiného, jelikož se to prostě nabízelo. Trochu zpanikařil, než si uvědomil, že nemá co šílet. Vždyť to byla pravda a on to věděl. Byl s Gabrielem neuvěřitelně šťastný.

   Gabriela ta slova na druhou stranu opravdu šokovala. Koukal na Charlieho s otevřenými ústy a velkýma očima, že vypadal skoro jak malé, opuštěné štěňátko. Proto Charlie neodolal a dal mu pusu na tvář.

   "Myslíš to vážně?" zeptal se Gabriel.

   "Samozřejmě," odpověděl ihned Charlie. "Proč by ne?"

   "Protože na tomhle světě už není snad nikdo, kdo by mě měl rád," vyklouzlo z úst Gabrielovi. Podle jeho reakce Charlie usoudil, že to nechtěl říct nahlas.

   Charlie si skousl ret a změnil svou pozici tak, aby mohl Gabriela obejmout, držet ho u sebe. "Nemluv tak. Kdo by tě neměl rád?"

   Gabriel pokrčil rameny. "Zapomeň na to," zašeptal. Zvedl hlavu a spojil jejich rty. "Já tebe taky," dořekl a usmál se. "Už sakra dlouho."

◼▪◼