Charlie

◼▪◼

Charlie se nenápadně přiblížil za Jade, která umývala poslední kusy nádobí. Už stihl zamést celou kavárnu a utřít stoly, teď mu už stačilo jen sundat pracovní oděv a jít domů. Jenže do patnácti minut měl přijít Gabriel, takže Charlieho mírně znepokojovalo, jak se dnešní směna protáhla a Jade tím pádem byla pořád tady. Normálně bývalo už deset minut zhasnuto a zavřeno.

   "Jade?" zeptal se Charlie opatrně. Jade k němu pootočila hlavu.

   "Hm?"

   Charlie si všiml, jak pohledem kontroluje, jestli někde nenechal smítko na zemi. Musel se pousmát. "Mám dotaz."

   "To ty vždycky. Ale povídej," pobídla ho.

   Charlie znervózněl, i když to byla jen Jade a neptal se jí na to poprvé. "Mohl bych tady dneska zůstat zase déle? Slibuju, že zamknu, až budu odcházet."

   Jade se uchechtla a s utěrkou v ruce se otočila k Charliemu celým svým tělem. Charlie se pod jejím pohledem cítil jak malé dítě. "Steph dojde?" mrkla na něj s úšklebkem.

   Charlieho při zmínce jejího jména píchlo u srdce. "Ehm, ne. Se Steph už nějakou tu chvíli spolu nejsme," zamumlal.

   Jade se na něj překvapeně podívala. Opřela se o linku za sebou. "Cože? Jak dlouho? Proč? Ona se s tebou rozešla?"

   Charlie věděl, že k této konverzaci dojde. Jade si dokázala zjistit drby bez toho, aby se vůbec snažila nebo o tom věděla.

   "Dva týdny to bude," řekl opatrně Charlie. "A já se rozešel s ní. Už to nebylo ono, skoro jsme spolu ani čas netrávili."

   "Cítím se zrazena," zavrtěla hlavou Jade. "Dva týdny a Jay s Codym mi nic neřekli? Ani ty? Vždyť jsem skoro jako tvoje máma."

   Charlie pokrčil rameny, ale pak se zasmál. Jadein zraněný pohled ho pobavil.

   "A proč chceš teda tady zůstat déle?" zeptala se nechápavě. "Promiň, jestli je to osobní, ale pokud mám přenechat celou kavárnu devatenáctiletému klukovi, měl by k tomu mít sakra dobrej důvod. A tvůj milostnej život mi k tomu předtím stačil, ale co teď?"

   Viděl, jak ho Jade provokuje. Ten její úšklebek vypovídal o všem. A Charlie se musel červenat snad úplně všude. "Co když ti řeknu, že jde taky o můj milostný život?"

   Jade se zatvářila ještě více překvapeně jak předtím, pokud to vůbec bylo možné. "Už? Neříkal jsi, že jsou to dva týdny?"
 
   Charlie pokrčil rameny. "Ten člověk se mi líbil už předtím. A hodně mi pomohl tyto dva uplynulé týdny."

   "Nelži mi, včera jsem si volala s Jayem a když jsem se ptala na tebe, řekl mi, že neustále trávíš čas jen s Gabrielem, takže..." Jadein hlas se postupně ztišil, až ani nedořekla větu. Podle Charlieho zkouslého rtu a nervózního pohledu jí vše asi došlo. "Ó můj bože. Ty a Gabe?! Klíče jsou vedle pokladny, jako vždy!"

   Charlie se rozesmál. "Ještě mezi námi nic není. Jen dneska máme první něco jako rande. Tak jsem si řekl, že bychom ho mohli strávit tady."

   Jade si urychleně rozvazovala černou zástěru. "Okay, už mizím. Už tu teoreticky nejsem." Už hnala dozadu, kde měla všechny své věci, když se ještě zastavila. "Ať se vám to vydaří, Charlie. Já už odejdu zadním vchodem, stejně musím vzít odpad."

   "Děkuju, Jade, vážně."

   Jade na něj jen ukázala sevřené pěsti, že mu drží pěsti. Pak už zmizela.

   Charlie si povzdechl. Také si sundal zástěru, pověsil ji na háček vedle ostatních a zkontroloval svou košili, jestli se při práci nikde nezašpinila. Když usoudil, že je vše v pořádku, připravil dva hrnky, do kterých později udělá kávu a z lednice vytáhl dva kousky zákusku, které tam předtím schoval. Zrovna když položil zákusky na linku a podíval se ke vstupním dveřím, uviděl v dálce blížícího se Gabriela.

   Najednou znervózněl, i když trávil s Gabem momentálně skoro každý den. Zhluboka vydechl. Pak se vydal Gabrielovi odemknout, když si uvědomil, že Jade při uklízení určitě zamkla, kdyby další lidé chtěli přijít.

   Otevřel dveře dokořán. Gabriel si ho všiml až na poslední chvíli, jelikož šel se sluchátky v uších a rukama zaraženýma v kapsách. "Vítej v mém království," přivítal ho Charlie s úsměvem, když si sundal sluchátka.

   Gabriel se rozhlédl kolem. "Tady je to tak jiné bez lidí," podotkl. "Ale myslíš Jadeino království, ne?" 

   Charlie se zamračil. "To je detail."

   Gabrielův pohled spadl na lesklou podlahu, ve které se skoro odrážel. Pak koukl zpátky na Charlieho. "Mám se vyzout?"

   Charlie se rozesmál. "Pojď, prosím tě."

   Gabriel došel ke stolu, který se mu líbil očividně nejvíce, protože tam sedal téměř vždy, když v kavárně byl. Charlie se postavil za bar, aby připravil kávu. "Jako obvykle?" zeptal se. Gabriel přikývl, zatímco si sundával koženou bundu.

   "Cos dělal, než jsi sem šel?" zeptal se Charlie. Gabriel musel opouštět internát na víkend nejpozději ve čtyři hodiny odpoledne, teď bylo skoro půl deváté. 

   "Byl jsem u tvýho táty. A pak se jen flákal, prošel jsem pár obchodů, zalíbilo se mi pár věcí, zjistil jsem, že na ně nemám, a tak jsem ty obchody hned zase opouštěl," zasmál se.

   Charlie se ale chytil první věty. "Mluvil jsi s Jayem vůbec o sobě? Ví, že jsme dneska spolu, beztak chtěl veškeré podrobnosti."

   Gabe se ušklíbl. "To jo. Ale myslím, že už k Jayovi nemusím chodit z pohledu mého zdraví. Posledních pár týdnů mi přijde, že jsem v pohodě, šťastný."

   Charlie se rychle po Gabrielovi koukl, i když lil mléko do kávy. "Vážně? Ani nevíš, jak rád to slyším. Říkal jsi mu to?"

   "Jo. Dneska. Pošťuchoval mě, že mu to taky přijde, hlavně od doby, co ses rozešel se Steph."

   Charlie se zasmál, až málem vylil kávy, které nesl na podnose společně ze zákusky. Gabriel mu věnoval udivený pohled, když uviděl srdíčko, které Charlie z mléka na kávě udělal. "Vždycky jsem tohle chtěl umět," přiznal.

   "Můžu tě to naučit. Příště. Teď už nemáme dostatek mléka tady," zareagoval pohotově. Postavil před Gabriela jeho kávu a kousek dortu. Pak se posadil vedle něj. Nejprve přemýšlel, že by si sedl naproti, ale pak usoudil, že by byl od Gabriela moc daleko.

   "To si budu pamatovat, žes mi to slíbil. Takže na druhém rande? Naučíš mě dělat srdíčka do kávy?" zeptal se Gabriel sebevědomě. Charlieho to zarazilo, ani on sám si nedokázal přiznat, že je tohle opravdu rande, jelikož když to domlouvali, ani to tak nenazvali.

   Gabriel si očividně všiml, že to Charlieho trochu vykolejilo. "Co je? Je to rande, ne? Alespoň si myslím, že po tom, co jsme si prožili a po těch dvou pusách by mělo být," řekl s úsměvem. 

   Charlie na Gabrielovi opravdu zlepšení viděl. Usmíval se více, byl více otevřený a hodně mluvil. Teď se mu díval do velkých modrých očích a nedokázal odtrhnout pohled. Byl za něj neuvěřitelně rád. 

   "Gabe?" ignoroval Charlie jeho předešlá slova.

   "Hm?"

   "Můžeme jako první rande brát třeba to, jak jsme v pondělí šli do supermarketu pro popcorn?"

   Gabriel se zasmál. "Proč, prosím tě?"

   Charlie nasucho polkl. "Protože jsi po rande s Neilem říkal, že by ses s nikým nedal dohromady po prvním rande. A nejsem si jistý, jestli se mi chce čekat do dalšího."

   "Kde se tohle v tobě vzalo," řekl po chvíli ticha Gabe. Jeho oči mu už ale odpověď napovídaly. "Ale jasně. Naše první rande mohlo být to v samoobsluze za rohem, kde to smrdělo zkaženými rybami. Jak jen budeš chtít."

   Charlie po těchto slovech už na nic nečekal a spojil své rty s Gabrielovými. Poprvé bez toho, aby měl špatné svědomí nebo myslel na to, že je to špatně. Tentokrát nebylo. Tentokrát bylo vše v pořádku. 

   Cítil, že i Gabe byl více uvolněný jak minule. Nic je netížilo, jen si užívali přítomnost toho druhého, i když trochu víc intimně. 

   Jakmile své rty od sebe oddělili, Gabriel nechával svou ruku kolem Charlieho, jako by ho nechtěl nikam pustit. A Charlie byl rád, i když ho opouštět neplánoval.

◼▪◼

Wohoo! Jsou spolu! A teď mi sakra řekněte, co mám napsat do zítřejší písemky o rybičkách, když píšu místo učení a za chvíli mám mou pomyslnou večerku.