[21]
Gabriel
◼▪◼
Ke konverzaci o tom, že Gabriel napsal ty zprávy Steph, vlastně nikdy ani pořádně nedošlo. Charliemu to nejspíš ani nevadilo, což neustále Gabrielovi vrtalo hlavou, jelikož u samotnému by nejspíš vadilo, kdyby se někdo třetí motal do jeho vztahu a četl si jeho zprávy.
Po tom, co Gabe skončil u Jaye, váhavým krokem se vydal do Charlieho pokoje, jak po něm chtěl. Normálně by mu ta krátká cesta trvala tak patnáct sekund, přece jen stačilo jen vyběhnout schody. Jenže tentokrát šel téměř slepičími kroky a ke dveřím pokoje došel tak za dvě minuty minimálně. A ještě nějakou dobu čekal před nimi.
Nakonec ale zaťukal a čekal před dveřmi. Charliemu taky trvalo, než otevřel.
"Víš, že po zaklepání můžeš normálně vejít? Jako vždycky," řekl jako první Charlie. Gabriel věděl, že narážel na to, aby to mezi nimi bylo normální. Protože pořád byli mezi sebou odtažití. A tak jen tiše přikývl.
Zavřel za sebou dveře, zatímco se Charlie stihl posadit na kraj postele.
Byl smutný. To by Gabriel poznal, i kdyby byl slepý, jelikož měl pocit, jako by byl smutný celý pokoj.
Seděl v tichosti. A Gabriel se sebou měl vnitřní boj, jelikož nevěděl, co říct.
"Nevím, jestli se mám první zeptat, jestli si na mě naštvaný nebo se zachovat jako nejlepší kamarád, když doslova vidím, jak špatně se cítíš a pokusit se s tím něco udělat," řekl nakonec opatrně. Charlie zvedl pohled a mírně se pousmál, což bral Gabriel jako dobré znamení.
"To druhý. Já nejsem naštvaný," odpověděl.
Když sem Gabriel šel, čekal, že se na něj Charlie ani nepodívá, nepromluví s ním a bude naštvaný. Jelikož Gabriel neměl nejmenší právo udělat to, co udělal. Takže říct, že byl Gabriel překvapený, bylo slabé slovo.
"Vážně?"
"Proč bych byl? Co myslíš, že bych já jinýho napsal?"
Gabriel nasucho polkl. A v Charlieho očích proběhl záblesk paniky.
"Ne! Neber si to osobně! Jen že to je přesně to, co by Steph chtěla slyšet! Samozřejmě, že bych to napsal taky, nechci ji ztratit," vyhrknul.
Gabriel se uchechtl. "Nekecej, už jsem si myslel, že se ti líbím," řekl ironicky.
Ale Charlie si jen skousl ret a mlčel. Vyhýbal se jakémukoliv očnímu kontaktu.
"Charlie?" řekl tiše Gabriel.
Charlie ze sebe vydal zvuk podobný mlasknutí a dlouho se neměl k odpovědi. "Mám být upřímný?" zeptal se po chvíli.
"Jo?" odpověděl Gabriel otázkou, jelikož to bral jako samozřejmost.
Charlie hlasitě vydechl. A mírně se ušklíbl. "Možná že se mi od toho, co se spolu bavíme, líbí i kluci. Já sám pořádně ještě nevím. A můžeš za to ty."
Gabriel v tu chvíli zapomněl, jak se tvoří věty, slova nebo vůbec písmenka. Co se na takové věci odpovídalo? Maximálně zvládl nasucho polknout, ale tím to končilo. Díval se zmateně na Charlieho, který se s úšklebkem na něj díval zpátky. V tu chvíli v něm naprosto viděl Jaysona.
"Ehm," začal Gabriel, "můžu si na Wikipedii první najít, co se na takové věci odpovídá?"
Charlie se krátce zasmál. "Tys mi vážně uvěřil všechno to blábolení, proč jsem tě políbil? Ani já si sám úplně nevěřil. Jenže pořád si ničím nejsem jistý a pořád je tady Steph, kterou mám fakt rád a nevím, jestli teď se mnou vůbec promluví."
Gabriel věděl, že právě proto je tak smutný. Protože má rád Steph a pohádali se, samozřejmě, že s tím nebude v pořádku.
"A taky je mi jí líto, jelikož to, že sám nevím, kdo jsem, nejvíce schytává ona," dodal.
"Proč jste se vůbec začali hádat? Jak se vůbec o něčem dozvěděla?" zeptal se Gabriel.
"Normálně jsme se bavili, když nějak došla řeč na tebe a ty její zprávy, na které jsi odepisoval. A jelikož jsem já o ničem nevěděl, prasklo to. Pak i všechno ostatní," pokrčil rameny.
Gabriel si povzdechl. "Promiň," řekl tiše. "Naprosto ti kazím vztah."
"Já si ho kazím sám," odpověděl pohotově Charlie. "Taky Steph měla jako vodítko to, že jsme spolu měli mít první sex, ale Charlie junior se nepostavil."
Gabriel se musel zasmát nad tou přezdívkou. Snažil se ale co nejdříve uklidnit. "Ty jsi..." začal, ale neodpověděl. Doufal, že to Charlie pochopí.
"Ne, panic nejsem," odpověděl hned. "Spal jsem už s holkou. Proto vím, že to Charlieho juniorů vzrušuje. A ty?"
"Co já?" zeptal se, jako by to nebylo jasné. Charlie se na něj podíval pohledem stylu no tak, jsem tvůj nejlepší kamarád a čekal. "Ehm, ne. Taky už jsem s někým spal."
V tu chvíli nastalo snad to nejhorší ticho, které oba kdy zažili. Mezi nimi vlastně nikdy moc ticho nebývalo, a když už ano, bylo to takové to příjemné, co nikomu nevadilo. Těd to byl pravý opak.
Charlie si po chvíli odkašlal. "Nevím, co se sebou dělat."
"No," zachraptěl Gabriel, jelikož to ticho bylo tak dlouhé, že skoro nemluvil. "Můžu ti pomoc."
"Jak?"
Gabriel sykl. "Vlastně nevím. Ale tak ve filmech se většinou... nevím, dívají na, ehm, nahé fotky chlapů nebo na gay porno, zkoušel jsi to?"
Charlie protočil očima. "Opět tvé filmové rady?" Gabriel pokrčil rameny. "Zkoušel," přiznal Charlie. "A jsem pořád stejně blbej. Vlastně jsem odjakživa nebyl moc fanoušek těchto věcí."
Gabriel chápavě přikývl a zamyslel. V hlavě měl jeden nápad. Lakomý, neohleduplný nápad. Ale to jen proto, že Charlie se mu líbil, to všichni věděli. Když ale viděl, jakým zoufalým pohledem se na něj Charlie dívá.
"Chtěl bys zkusit... něco víc reálného?" zeptal se Gabe opatrně.
Charlie ho jen mlčky propaloval pohledem. Gabriel zvedl tázavě obočí a Charlie polkl. "Jestli vím, co si myslíš, tak jen pokud to nebude vadit tobě. Jakože vůbec."
"Steph?" zeptal se jednoduše Gabriel.
"Myslím, že minimálně budeme mít teď pauzu. Pokud se se mnou nerozejde teda úplně."
Nejspíš to bylo špatně. Nejspíš to jen způsobí to, že se Gabrielovi Charlie zalíbí ještě více a on stejně bude pokračovat ve vztahu se Steph. Ale i tak se Gabriel posadil na postel vedle Charlieho, který už skenoval jeho rty.
A tak Gabriel nejprve opatrně spojil jejich rty v lehký polibek. "Dobrý?" zeptal se. Charlie přikývl, a tak Gabriel položil jednu ruku na Charlieho tvář a přítáhl si ho k sobě. Tentokrát ho začal líbat s vášní, která minule tak nějak chyběla, a proto mu hned ta první pusa tenkrát vypadla z hlavy. Tohle bylo mnohem lepší.
Když se Charlie na chvíli odtrhl, aby propadl dech, zamumlal: "Jo, tohle se mi stoprocentně líbí." A znovu spojil jejich rty.
Gabriel se do polibku usmál, zatímco mu Charlieho ruce cuchaly vlasy. V tu chvíli byl neuvěřitelně šťastný, i když věděl, že z toho nejspíš nic dobrého nevzdejde. To by se musel stát zázrak.
◼▪◼
Hlásím se z nemocnice! Asi se tady unudím k smrti, tak tady máte kapitolu, než půjdu na operaci, protože kdo ví, jak se mi po ní bude chtít psát, hehe.
Je možnost, že se nové kapitoly dočkáte kdo ví kdy, nebo naopak jich bude hodně, jelikož budu mít teď čas po operaci, uvidím, jak mi bude :))
(Pls, neptejte se, s čím jsou na operaci, je mi to trapný, děkuju :'D)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro