„Pořád špatně spíš, Rangiku?"

„Hm," nechtěla to víc probírat.

„Možná, kdybys zašla za kapitánkou Unohanou? Mohla by ti něco předepsat."

„Nic nepotřebuju. Jsou to jen zlé sny, ty nevyžadují léčbu. Dám tomu ještě nějakou dobu," viděla Hisagiho nesouhlasný výraz.

„Máme o tebe starost... já, Kira, Hinamori."

„Cením si toho, Hisagi, ale..."

„Ale?"

„S tímhle mi pomoct nemůžete."

(A reason to start over new

and the reason is you)

Důvod začít úplně od znovu

a ten důvod jsi ty

Sevřela pevněji zanpakuto. Máchla jílcem vzhůru a vpřed. Zrníčka prachu, která tvořila čepel, se rozletěla v žádaném směru. Pohybovala se čím dál rychleji, reagovala na zvyšující se rychlost Matsumoto.

Shinigami nechala klesnout ruku s jílcem. Zanpakuto se vrátila do normální podoby. Ze zástupkyně lil pot. Byla blízko, ale nestačilo to.

Ještě trochu... zbývá tak málo. Malý kousek, byla si tím jistá.

Naučeným pohybem švihla zbraní. Znovu.

„Zavrč, Haineko!"

Snažila se naučit Bankai. Nehodlala znovu přijít o někoho blízkého. Už ne.

(I'm sorry that I hurt you

It's something I must live with everyday

And all the pain I put you through)

Omlouvám se, že jsem ti ublížil

Je to něco, s čím musím žít každý den

A všechnu bolest, kterou jsi kvůli mně prošla

***

„Důstojníku Ichimaru... zase tady?"

„Opět, pane," neodtrhl oči od květin. Opakovaně si po večerech hledal chvíle, kdy mohl uniknout do zahrady. Seděl a v tichosti pozoroval květiny. Uklidňovaly ho.

„Zaučil jste se dobře. Úkoly taky plníte svědomitě, co mi bylo řečeno."

Nijak ho nepřekvapilo, že je pod dohledem. Počítal s tím od počátku. Nebylo by to jinak ani v Seireitei. Možná by ho tam dokonce uvěznili.

„Vážím si téhle šance, pane, jen..."

„Ano? Někdo vám schází, že? Netvařte se tak udiveně. Nejsme včerejší."

„Máte pravdu. Je to kamarádka. Ona jediná nade mnou nezlomila hůl, i když jsem jí ublížil. Snažil jsem se ji chránit. Ona..." zlomil se mu hlas.

„Musí být opravdu výjimečná. Jak se jmenuje?"

„Matsumoto Rangiku. Slouží jako zástupkyně kapitána Hitsugayi."

„Dobře."

Přísahal by, že se vládce Vnitřní dimenze pousmál, ale jistý si nebyl.

(I wish that I could take it all away

And be the one who catches all your tears

That's why I need you to hear)

Přál bych si to vzít všechno zpátky

A být tím, kdo chytne všechny tvé slzy

Proto potřebuji, abys slyšela

„Máte starosti, pane?"

„Přemýšlím. Blíží se doba, kdy bude potřeba přijmout znovu někoho do naší divize."

„Ano."

„Kdo byl naposledy přijat řádně? Povýšením?"

„Důstojnice Hikifune Kirio. Před více než sto lety."

„Dobře," promnul si zamyšleně bradu. „Myslím, že vím, koho si vybereme."

Bude to správná volba. Dokázala toho tolik, i když jí nikdo nevěřil. Opustil ji přítel, a pak i vlastní kapitán, ale nevzdala se. Přežila i vyjmutí mojí části, fragmentu. Opravdu... silná žena. Schopný důstojník. Zvládne cokoliv.

(I've found a reason for me

To change who I used to be)

Našel jsem pro sebe důvod,

abych změnil to, kým jsem býval dřív

*