,,Tak, co na to říkáš?"

Nádhera, ale něco mi tam chybělo

,,Bylo to... no.... ehm..."

,,Klidně mi řekni, pokud se ti to nelíbilo. Právě proto jsem tě prosila o názor"

Její úsměv rozbušil mé srdce a já cítil, jak mi červenají tváře

,,To vůbec ne! B...bylo to opravdu krásné,ale jakoby tam... něco chybě-"

,,Taky to tam slyšíš, že jo? Tady to 'ta tá ta da da'. Zkoušela jsem tam dávat opravdu cokoliv, ale nikdy to není ono" Několikrát po sobě zahrála tu krátkou část, pokaždé trochu jinak. Nemohl jsem ji nechat se trápit déle

,,Co tak to zkusit takhle" Naklonil jsem se jí přes rameno a zkusil zahrát nápad, který se mi zrodil v hlavě. A ono... to znělo dobře.

Se spokojeným výrazem jsem se na ni otočil, avšak malá vzdálenost mezi mým a jejím  obličejem mi můj úsměv zmrazila a mé srdce rozbušila