Bolest není vzácná. Cítíš bolest každou sekundu každého dne. Je to jako cent. Najdeš jeden všude bez ohledu na to, co děláš. To je to, jak se cítím. Jako kdyby na každém kroku ležela mince vedle mých nohou a říkám to metaforicky. A někdy buď zaženeš bolest, nebo se s tím vyrovnáš po zlém. Vybrala jsem si po zlém. Moje malé prsty se třásli, jak drželi kus kovu na mém zápěstí. Jak jsem sklouzla studeným předmětem přes mou kůži, kousla jsem se do rtu, aby nešel slyšet můj nářek a pláč. Po zatahání za vlasy a rozbití lampy na mém vedlejším stolku, jsem běžela do Amandina a Harryho pokoje a hledala v koupelně břitvu. Naštěstí, jsem našla žiletky na holení. Ukradla jsem jednu a běžela zpět do svého pokoje a do své koupelny, kde jsem si sedla na vanu. Jednu ze svých padlých slz padla na čerství řez. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla a přejela jsem břitvou ještě třikrát na má malovaná plátna. Červená barva kapala na mé vystavené koleno a všude okolo mého zápěstí. Otřela jsme si slzy a vstala, nějaká krev z mého kolena stekla dolů na podlahu. Podívala jsem se na sebe v zrcadle a podepsala se. Můj odraz mi říkal, že mi chybí spánek a že potřebuji sprchu. Upustila jsem žiletku do umyvadla a pustila sprchu, okamžitě jsem se svlékla a vešla dovnitř. Nečekala jsem až se voda zahřeje a zabalila svýma malýma rukama své křehké tělo. Zachvěla jsem se a váhavě se podívala na své rány. Nemohla jsem říct jestli brečím, protože voda se mísila, ale já věděla, že ano. Moje oči pálili stejně, jako ruka. Jsem pomatená. Miluji tenhle pocit, pocit bolesti a smutku. Byla jsem doopravdy nemocná a všechno, co jsem chtěla udělat bylo se vrátit v čase a zastavit svého otce z ubližování mé matky. Chudák žena, chtěla abych žila krásný život. Chtěla, abych dělala úžasné věci. Dobře, jsem tady mami. Ubližuji mužům, jako ubližovali tobě. Zvedla jsem svou ruku, abych vypnula vodu a vyšla ze sprchy. Zabalila jsem své tělo do ručníku. Rychle jsem se usušila, najednou pocit únavy a oblékla si pyžamo. Nevšimla jsem si jaká tma je a dostala jsme se do dřívějších hodin a napadlo mě jestli Harry řekl Amandě o tom, co se stalo. Ležela jsem v posteli a dívala se na běžný strop a cítila, jak jsou mé oči těžší a těžší každou sekundou už spánek převzal mé tělo.

//

Takže tohle předposlední díl a víte proč? Protože tohle nemá moc částí :D Samozřejmě si pro vás připravuji další a další překlady, také můžete číst mojí tvorbu:3 Poslední část mám přeloženou, tak doufám, že se těšíte!:D Dokonce vím, jak to skončí, tak jestli mě nějak přesvědčíte, že tu část chcete zítra tak zítra bude:3 Co si myslíte, že se stane v posledním díle a co si myslíte, že Bethany udělá?:D:3 Omlouvám se za chyby, ale některé věty mi opravdu nedávali smysl:D

VOTE&COMMENT <33