Bethany’s POV:

Byla jsem sama sebou znechucena.  Přišlo to zpět, bolest, bída, strach. Nemohla jsem to vydržet.  Začínám šílet, moje mysl je plná nožů, holících strojků a mužů.  Dospělých mužů. Znechutilo mě, jak jsem přemýšlela o dospělých mužích s manželkami a rodinami  v tomhle směru. Všechno přišlo zpátky; můj pravý věk, rodina, jméno.  Mé pravé jméno je Bethany Winter a přišla jsme z hrozné rodiny.  Můj otec zneužíval mojí matku, když to všechno začalo, moje nenávist k mužům.  Chtěla jsem zranit muže, jako oni ranili ženy, s bolestí.  Chtěla jsem zničit muže a udělat z jejich životů, žijící peklo.  Můj pravý věk je osmnáct a mám nedostatečně vyvinuté hormony.  Vypadám, jako kdyby mi bylo deset nebo čtrnáct, ale ve skutečnosti jsem starší. Když jsem poprvé přišla do sirotčince, Madam mi řekla falešnou informaci, kdo jsem byla.  Pamatuji si, když se denní světlo poprvé dotklo mojí pokožky za ty roky.  Byla jsem poslána do mentální instituce, když mi bylo osm a spoustu vzpomínek jsme zapomněla. Lidé, kteří provozují instituci a nějací důstojníci přišli do sirotčince prodiskutovat pár věcí s Madam říct jí, že jednou budu v blízkosti atraktivního muže, že tady bude sedmdesát procent šance, že se ve mně něco spustí a já si vzpomenu. Odhaduji, že Harryho nádhera to spustila.  Nadechla jsem se a vydechla, opřela jsme se o rám postele a zůstala potichu.  Z jiné strany zdi jsem uslyšela zvuky. Sténaní a naříkání byli výdechy a já jsem zalapala po dechu.  Ne. Ne, ne, ne.  Předpokládala jsem, že mě miluje.  Podváděl jí,  to je to, co na mě ve škole děti řvali. Dělal tyhle věci, které dělal matce jiné dívky.

,,Nechutné,‘‘ rozzlobila jsem se na své myšlenky o mužích se dvěma dalšími děvčaty najednou.  Lehla jsem si a zavřela oči, nechala jsem aby mě spánek převzal.

-

Několikrát jsme zamrkala, abych propustila sluneční světlo , které proudilo přes moje okno.  Vyplazila jsem se z postele k mým výkresům, hledajíc mojí uniformu, než jsem si vzpomněla, že jsem dočasně vyloučená ze školy. Matka odešla, ale otec ne.  Po špičkách jsem slezla dolů a viděla Harryho, jak si dělá šálek kávy.  Podívala jsem se ven kde bylo čistě bílo.  To byl sníh! Běžela jsem zpět nahoru a oblékla si své černé legíny, jedno z mých černých triček, které mi matka koupila, bílou mikinu s dlouhými rukávy a boty.  Podívala jsem se okolo po bundě, když jsem si vzpomněla, že jsme ji nechala dole na věšáku.  Běžela jsem dolů a oblékla si bundu předtím než jsem vyběhla ven.  Zabouchla jsme dveře a zvedla jsme své ruce nahoru, jako dítě snažící se chytit nějaký sníh.

,,Bethany!‘‘  Uslyšela jsme chraplavý hlas řvát.  Otočila jsme se na Harryho a zamračila se.

,,Co-‘‘ Uklidila jsme své myšlenky.

,,Ano?‘‘ zeptala jsem se s nasadila falešný úsměv.  Stál tam s nakloněnou hlavou, aby mi pokynul dovnitř.

,,Pojď si sníst snídani.‘‘ Přikývla jsem a běžela zpět do domu.  Otřela jsme své boty a malou rohožku  uvnitř a šla jsem do teplého domu.  Sedla jsme si za stůl a usrkla z horkého kakaa, které bylo položené vedle mě.  Harry položil tác s palačinkami vedle mě předtím než se znovu naklonil přes pult a upíjel svoje kafe.  Sebrala jsem nůž, který byl vedle mě a uřízla jsem první kousek palačinky s mojí vidličkou.  Koutkem oka jsme ho viděla, jak mě sleduje. Jeho ramena ztuhla, když jsem se na něj podívala, když jsem pokračovala v krájení palačinek.  Rozšířila jsem kousek másla na plátky a nalila a nalila na ně nějaký sirup a začala jsem jíst svoji snídani.  

Když jsem dojedla otřela jsem si pusu a šla zpět nahoru.  Všimla jsem si poskakující kočky okolo a šla přes ní.

,,Hey kitty,‘‘ zašeptala jsem a sáhla mou dlaní ven, aby na ni sáhla.  Trhla sebou a utekla pryč.  Běžela jsem za ní a chytla jí za ocas.

,,Pouze jsem ti chtěla dát lásku a ty ode mě utíkáš?!‘‘ řvala jsem na malou kočičku. Snažil se dostat z mého sevření její ocas.

,,Dobře, když nechceš mojí lásku, akceptuj mojí nenávist!‘‘ zašeptala jsem a chytla kočičku pod krkem.  Zakroutila jsem s ním než jsem uslyšela rupnutí, když kočička ležela v mých dlaní bez známky života. Vytrhla jsem jí ocas a sledovala, jak karmínová barva zbarvuje sníh.

,,Do hajzlu, Bethany!‘‘ Uslyšela jsme Harryho křičet vedle mě. Podívala jsem se dolů na ten nepořádek a začala brečet. Proč jsme to udělala?  Miluji kočky. Proč jsem udělala něco tak hrozného chudáčkovi kočičce?  Harry mě chytil za rameno a otočil mě.

,,Proč jsi to udělala?!‘‘

,,Já-já nevím.‘‘ Brečela jsem a svýma rukama ho objala okolo pasu, nechala jsem své slzy se ponořit do jeho košile.

,,Musela jsi mít důvod!‘‘  pokračoval v křičení a vytáhl mě z jeho hrudi.  Přimhouřila jsem oči a utřela si slzy.

,,Dobře?!‘‘ Sevřel mou ruku a vtáhl mě dovnitř. Šel nahoru a vzal mě do pokoje, kde mě opustil, naštvaný, vyděšený a zmatený.

//

Takže další přeložená část:D Normálně jsem si udělala nový cover a celkem se mi dost líbí:D je lepší než ten předchozí:3 Hoď te mi vote a komentáře, budu ráda protože se blížíme ke konci:3 xx