3. kapitola
,,Ale ona se tam zapletla, Harry!‘‘ Musela jsem jít domů brzy, když přišel a mluvil semnou. Rozhovor trval asi dvě hodiny a já byla vyhozena ze školy po dobu jednoho měsíce. Nemohla jsem se dostat ven z domu, ne jako že bych neměla přátele. Michael semnou nemluvil za tu rvačku, ale nedávala jsem mu to za zlé. Jsem šílená.
,,Takže! Byla v sirotčinci kdo ví jak dlouho! Zaslouží si svobodu!‘‘ Po tomhle bylo ticho. Vstala jsem a běžela dolů do obývacího pokoje, kde jsem uviděla mé dva rodiče.
,,Ano, zlatíčko?‘‘ zeptala se mě mamka a já se podívala dolů.
,,Omlouvám se, že jsem na hovno dcera.‘‘ Slyšela jsem, jak matka zalapala po dechu na mé přiznání, ale rozhodla se to ignorovat.
,,Zlato, jdi do svého pokoje. Budeme tam za minutku.‘‘ Minuta se proměnila v půl hodinu, vše co jsem mohla slyšet byl jen křik a argumentování přicházející zpoza dveří. Trochu jsem se vyděsila, když potichu zaskřípali dveře a otevřeli se. Kudrnatá hlava se vynořila zpod dveří.
,,Ahoj,‘‘ řekl Harry tiše. Sedla jsem si a dala mu pokyn, že poslouchám.
,,To je v pohodě. Zůstaneš doma na chvíli a budu tě hlídat a tvoje máma bude chodit do práce, jako vždy,‘‘ řekl a laskavě se usmál.
,,Děkuji,‘‘ řekla jsem tiše.
Harry’s POV:
Usadil jsem se a stále nevěděl, co říct. Bethany byla tiše, tak jsem byl taky.
,,Tatínku,‘‘ Bethany zašeptala, když se její malá ruka vlekla po mém stehně.
,,Ano?‘‘ zeptal jsem se, začínajíc být trochu vyděšený z jejího gesta.
,,Miluji tě,‘‘ zazubila se. Usmál jsem se a podíval se pryč od jejích modrých očí. Myslím tím, jo miloval jsem Bethany, jako dceru, ale den kdy jsme jí uviděl, cítil jsem divné pocity. Je to jako POTŘEBOVAL jsme jí. Nechtěl jsem jí.
,,Bethany?‘‘ zeptal jsem se a ona se na mě podívala s odmítnutým úšklebkem na její tváři. Cítil jsem se jako pedofil, jak jsem přemýšlel o mé dceři, zatopený myšlenkami v mé hlavě. Byl jsem velmi sexuální muž a nemohl jsme si pomoct, tohle byli zatopené myšlenky v mé hlavě. Ale o mojí dceři?! Začínal jsem šílet. Přestěhoval jsem se přes celou zemi pro tyhle sračky? Předpokládal jsem, že opravím naší rodinu a ne že to udělám ještě horší.
,,Ano?‘‘ zeptala se sladce a mučila mě.
,,Uh, je, uh čas jít spát,‘‘ řekl jsem tiše, jak přikývla a její hlava byla ke mně nakloněna blíž. Její malé rty se setkali s mými, popadla zadní část mého krku a políbila mě. Políbil jsem jí zpět. Brzy jsem přišel k rozumu a odtáhl se, lapal jsem po dechu nad tím, co se právě stalo.
,,Běž spát!‘‘ zařval jsem na ní, ale ona se ani neskrčila ani necouvla. Jednoduše se ušklábla a lehla si. Odešel jsem do svého pokoje a zkoušel jsem zůstat v pohodě, aby se moje žena neptala. Konečně by mě opustila, kdyby to zjistila. Nemohl jsem jí říct ‘‘Hey! Moje adoptivní dcera mě políbila!‘‘. Nádech a výdech. Věděl jsme, že měla problém v tom momentě, že jsem jí viděl, ale rozhodl jsem se to strčit zpět do mé hlavy. Cítil jsem se, jako kdybych jí potřeboval, že jsem jí potřeboval všude kam jsem šel.
,,Hey, zlato,‘‘ řekl jsem své ženě, jak jsem vešel dovnitř, usmála se a přešla k prádelníku vytáhnout si pár ponožek ze zásuvky.
,,Tak, jak to šlo?‘‘ zeptala se, jak jsem klepal konečky prstů do mé dlaně.
,,Dobře, pouze jsem jí uložit a řekl ‘dobrou noc‘,‘‘ zasmál jsme se a vzal si ponožky a spodky, oblékl jsme si basketbalové šortky a černé tričko.
,,Miluji tě,‘‘ zašeptal jsem jí do ucha a objal jsem jí okolo pasu. Vzala moje dlaně a dala je pryč.
,,Omlouvám se,‘‘ zašeptala a pustila mé ruce, vydala se cestou do naší postele. To mě zklamalo.
,,Jak dlouho Amando? Jak dlouho mám na tebe ještě čekat? Kdy konečně budeš všechno ignorovat a odsuneš to, co se stalo mezi námi?‘‘ zařval jsem na ní a viděl jak v jejím systému vaří hněv.
,,Jak dlouho hodláš čekat? Dobře, nevím, Harry! Podváděl jsi mě! Takže nemáš právo mi říkat, abych na to zapomněla!‘‘ vystřelila po mě zpět.
,,Podělal jsem to!‘‘ Shodil jsem pár magazínů, které leželi na prádelníků. Zůstalo ticho a já zíral na svou ženu.
,,Nepíchali jsme spolu už rok!‘‘
,,Já to vím, Harry! Nejsem zpropadeně blbá!‘‘ Její malé dlaně tlačila na mou hruď a já klopýtl trochu zpět, balancoval jsem, ale ona mě znovu tlačila.
,,Amando, přestaň.‘‘ Popadl jsem jí za zápěstí a tlačil jí znovu ke zdi, jak jsem přitiskl moje rty na její. Neodtáhla se ani mě nezastavila, prostě mě políbila zpět. Přitlačil jsem jí na postel a noc skončila s oblečením na zemi a naše postel promočená potem.
//
Taky jste napnutí, jak Louiho kšandy?:D:D Já totálně!:D:D Chce někdo věnování? Moc lidí to nečte a to mě celkem mrzí, takže bych prosila o nějaké komentáře, které mě doženou rychleji překládat, protože jinak mi přijde, že to nemá smysl, ALE já nepřestanu, protože chci vědět, jak to skončí! :P :DDDD
VOTE&COMMENT
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro