1. kapitola
Bethany’s POV:
Sedla jsme si na pitomou piano lavici a přesunula své malé prsty na klávesy. Madam mě prakticky nutí hrát na klavír, i když si jasně pamatuji, že jsem jí říkala, že chci hrát na housle. Madam mě nesnáší vždy se snaží najít důvod, aby mě někdo adoptoval, nutí mě hrát na nástroje a zpívat krvavé ukolébavky a francouzské písně. Myslí si, že když ukážu, že jsem z těch ‘‘nadaných‘‘ dětí, že zvýší mé šance, že budu adoptována. Ale obě víme, stejně jako všichni v tomhle sirotčinci ví, že nikdo nechce dítě, jako jsem já. Vzpomínám si, že jsem měla milující rodinu dokud jsme to nepokazila, jako vždycky. Nikdy si to nemohu nechat pro sebe, že? Vzhledem k tomu, že každý si myslí, že malá Bethany je sladká a starostlivá, ale ty o tom nevíš ani polovinu. Muži jsou moje hlavní priorita. Chci být milována, stále chci. Chci být zamilovaná a cítit se opatrovaná.
,,Bethany!‘‘ moje hlava se otočila doprava, když jsem uviděla pár, rodinu. Udělala jsem můj nejlepší falešný úsměv a vstala. Uklonila jsem se, protože Madam mi řekla, že bohaté rodiny milují děti s vychováním. Cítila jsem oči muže a ženy, jak jsem narovnala svou pozici.
,,To je Bethany Grace. Je jí čtrnáct a její talent je hra na klavír,-‘‘ Madam pokynula ke klavíru zamnou.
,,-hra na flétnu. A těší ji malování.‘‘ Podívala jsem se na ty dva s pohledem upřeným na ženu. Má špinavé blond lokny, které jí padají na ramena. Její obličej nevykazoval žádné vrásky což znamená, že ještě mladá s velmi lehkým make-upem. Zatímco muž stál s rukou obmotanou okolo jejího pasu. Moje rty byli lehce pootevřené nad jeho krásou, hnědé kadeře líně rozcuchané na svazku temene hlavy. Jeho rysy mi připomínali anděla s nádhernýma smaragdovýma očima. Poté co jsme navázali kontakt se rychle odvrátil.
,,Bereme ji,‘‘ jeho chraplavý hlas promluvil. Jeho manželka se k němu otočila s vytřeštěnýma očima. Měla jsem pár vytřeštěných očí sama, oni mě adoptují? On a jeho manželka si zašeptali pár věci dřív než kývla hlavou na souhlas a řekla.
,,Chceme ji.‘‘
***
Seděla jsem v zadní části mého nového rodinného auta a kreslila si, když jsem se podívala kolem auta na svá šedá zavazadla. Trvalo to jen pár minut než jim dala Madam nějaké papíry na podpis, aby mě dostali z té pekelné díry. Můj nový otec se na mě podíval ve zpětném zrcátku a usmál se.
,,Já jsem Harry a to je tvoje nová máma Amanda. Naše příjmení je Styles, ale můžeš si nechat Grace pokud chceš,‘‘ řekl a já mu vrátila úsměv. Amanda se otočila a usmála se na mě, než ukázala na poměrně velký dům.
,,Jsme doma!‘‘ zasmála se a Harry s ní. Poté obrátil auto a otevřel mi dveře a vyndal má zavazadla. Všichni jsme šli dovnitř poté, co Harry odemkl, zalapala jsem uvnitř domu po dechu, moje nová rodina mi dala malou prohlídku domu než mě zavedli do mého pokoje. Můj pokoj byl kaštanové barvy. Barva deprese, jak by to Madam nazvala, když jsem malovala touto barvou. Moje postel a zásuvky již byli zřízeny. Včetně několika světel visících nad čelem postele. Otočila jsem se a podívala se na Harryho a Amandu, kteří mě intenzivně sledovali a usmívali se.
,,Mockrát vám oběma děkuji, ale mohli byste mi prosím ukázat kde je koupelna? Možná bych si mohla dát koupel?‘‘ zeptala jsem se a Amanda přikývla, když se otočila a otevřela dveře přes chodbu.
,,Tady je!‘‘ řekla a znovu mě sledovala, jak jsem zkoumala bílou mramorovou desku a vanu. Slyšela jsem, že Harry – nebo táta - odešel pryč, když mi máma ukazovala, jak pracovat se sprchovými knoflíky. Jakmile mě moje nová matka opustila jsem se svlékla z šatů, které mi dal sirotčinec a vstoupila jsem do zapařeného sprchového kouta, abych si umyla vlasy a tělo. Po mém osprchování jsme stála v koupelně jen s ručníkem obmotaným okolo mé malé postavy. Tiše jsem zaklela sama pro sebe za své myšlení o tašce s věcmi. Otevřela jsem dveře do koupelny, po vhození svého špinavého prádla do koše, jak mě Amanda požádala. Rozhlédla jsem se kolem a nikdo v dohlednu. Šla jsem po špičkách do svého pokoje a ztuhla, když jsem uviděla Harryho, jak vycházel z jeho i matky pokoje. Harry mě uviděl taky a ztuhl. Stála jsem jen s krátkým ručníkem, rozpačitě jsme si odkašlala, než jsem se dostala do svého pokoje a zamkla dveře. Když jsem se oblékla, jsem si lehla na postel a zírala do stropu, nevěděla jsem, co dělat. Harry a Amanda mi slíbili, že zítra pojedeme koupit nový mobil, aby mi mohli zavolat, když mi skončí škola a odvézt mě domů. Slyšela jsem jemný hlas mé matky, která mě volá z kuchyně, tak jsme vstala a pomalu šla. Uviděla jsem tátu, jak sedí u stolu a mámu, jak chodí po kuchyni kde podává naší večeři. Snažila jsem se ignorovat tátovo pohled, jak matka položila talíř špaget přede mě a před tátu. Zamumlala jsem malý ,,děkuji mami‘‘ a čekala jsem až se matka posadí, abych začala jíst.
,,Bylo to dobré?‘‘ zeptala se mě máma, když jsem dojedla, přikývla jsem a usmála se.
,,Děkuji.‘‘
,,Nemáš za co, zlatíčko.‘‘ Zívla jsem a stoupla si, zatímco matka posbírala všechno nádobí a naskládala ho do myčky.
,,Unavená?‘‘ zeptal se mě táta a já znovu přikývla. Matka se podívala na tátu, jak vstal a šel ke dveřím do kuchyně.
,,Pojď, uložím tě.‘‘ Šli jsme do patra do mého pokoje, kde jsem vlezla do mé postele a táta byl nade mnou. Harry mě políbil na čelo, jeho kudrliny lochtali mou tvář, zasmála jsem se a popřála dobrou noc předtím než zhasl světlo a opustil můj pokoj.
//
ONI TU MRCHU MAJÍ DOMA?! Harolde ty jsi imbecil:DDD ne, idiot:DD Ježiši, mám přeložené další části, ale váš prosím o votes:3, které mi fakt hodně pomůou, protože pak vím, že nepřekládám tuhle story zbytečně:3
VOTES&COMMENTS!:)
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro