Jako malá jsem si nejradši pohrávala mezi vlnkami na pláži.

Jako starší jsem ráda mezi vlnkami plavala.

A teď?

Oceánem jsem žila.

Spoléhala.

Proč si mi vzal všechno?

Nebo spíš jsem mu sama všechno dala.

Všechny ty míchající odstíny modré,byly vždy nevyzpytatelné.

Proč jsem tomu nikdy nechtěla věřit?

A víš co Oceáne?

Je načase vyřknout mé pravé jméno.

Zařvat ho hluboko z těch tvých temných hlubin.

Zakřičet ho do tmy,ve které mě nikdo neslyší.

,,Tamara."

Ocean jsem ale zůstala po celý svůj život.

Dívku jménem Tamara nikdo neznal.

Ani já sama.

kdo to vlastně ta Tamara je?

Nikdo o ní nikdy neslyšel.

každý znal jen tu Ocean.

Ale já jsem na to hrdá.

protože Ocean je mi bližší.

Je mi blíž než cokoliv jiného.

Tou dívkou se jménem stejným jménem jako Oceán jsem byla od začátku až do konce.

Oceánem jsem žila.

V oceánu jsem se narodila a v oceánu jsem také zemřela.

****

KONEC🌊