Další den jsem nešla do školy.

Neměla jsem na to sílu.

Ležela jsem u pláže a poslouchala to známé šumění.

Odpoledne za mnou přišl Justin.

A to mě definitivně zlomilo.

,,Co sis jako myslela??? Že řekneš trenérovi o tom zranění?? Teď to ví všichni a já nemůžu sportovat! Och bože...Huso hloupá."řekl a odešel.

Na nic jsem se nezmohla.

Vztah s Justinem byl pravý,jen toho bylo moc.

Já už to prostě neunesla.

Za jedno jediné léto jsem přišla o rodiče,přátele a přítele.

Já už doopravdy neměla co ztratit.

Postavila jsem se a došla blíž k ke slané vodě.

zadívala jsem se do dálky a mé slzy,které už jsem ani necítila,padaly do vody.

Rozhodla jsem se.

Šla jsem kupředu.

Nejprve jsem si namočila nohy.

Ani na vteřinku jsem se ale nezastavila  a šla jsem dál.

Poté už jsem ve vodě byla po pás.

Ani tehdy jsem nesastavila.

Až už jsem byla v Oceánu celá.

Ano,svůj život jsem nechala potopit se do nekonečných hlubin oceánu.