16.
Byl večer,seděla jsem na pláži a měsíc s hvězdami na obloze zářili.
Bylo slyšen pouze šumění oceánu.
Měla jsem strach.
Co když přijdu i o Justina?
,,Ahoj Ocean."přišl ke mně a objal mě.
Rozbrečela jsem se mu v náručí.
,,Omlouvám se."řekla jsem.
,,Za co?"
neví to..Trenér mu to ještě neřekl.
Měla jsem mu to tehdy říct já..,to že jsem se ho snažila chránit.
Ale neřekla.
jen jsem si chtěla užít posledních pár šťastných chvil si ním.
V jeho objetí.
Cítit jeho vůni.
Dotknout se jeho kůže.
Mít ten pocit sebevědomí,který mi teď dal naposledy.
,,Ať se stane cokoliv,miluju tě."řekla jsem a odešla.
****
Ahojte <3
Zbývá nám poslední kapitola plus epilog a poděkování<3
Strašně rychle to uteklo <3
Úplně se mi chce brečet <3
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro