Chmurně seděla na své posteli a koukala do zdi. Jakoby už nenašla smysl pro cokoli. Patrick už o ni neměl zájem a nemohla vídat Claire. Jakoby se všechno sesypalo.

Záhy se ozvalo klepání. Ona se posadila trochu elegantněji a snažila se zahnat slzy, které jí šly do očí. Odkašlala si a promluvila: „Dále."

Dveře se v ten okamžik pootevřely. Uviděla, jak skrze malý prostor mezi dveřmi a zdí vyčuhuje hlava muže s blonďatými vlasy a modrýma očima.

Poté se dveře otevřely dokořán a mohutný muž vešel do pokoje. Zavřel za sebou a podíval se na ni. „Ahoj," pozdravil ji tiše a sklopil pohled.

„Ahoj?" opětovala mu pozdrav zmateně a on se posadil vedle ní na postel. Cítila, jak se postel prohnula, ale nechystala se to jakkoli komentovat.

„Dozvěděl jsem se o tobě a Patrickovi," oznámil a ona od něj odvrátila pohled. „Opravdu mě to mrzí. Ale můžeš mi říct, co se stalo?"

Allison si povzdechla. Nechtěla tohle téma rozebírat. Ani s Lutherem, jenž byl její nejlepší přítel po celý život. „Nechci o tom mluvit."

Luther se napřímil a pokýval mírně hlavou. Mlčky zíral do země. Allison cítila, že by se mu měla svěřit, ale i tak to nedokázala říct. V polovině vyprávění jejího nepovedeného milostného příběhu by se jí určitě zlomil hlas a poté začala hystericky brečet. A nechtěla, aby ji tak viděl.

„Tak já radši půjdu," zašeptal a začal se zvedat z postele. Allison se na to však nemohla dívat.

„Ne," řekla náhle a blonďák se otočil, „řeknu ti, co se stalo."

***

Nemohla uvěřit, že se to dělo. Celý den byla kvůli tomu usměvavá a nadšená.

Patrick jí dovolil navštívit Claire. A to i s Lutherem. Prvně si myslela, že je to jen sen. Stále se ptala, proč by to dělal. Jak ho to vůbec mohlo napadnout?

Ale byla na cestě za Claire. A na to jediné nyní myslela. Společně s Lutherem jeli autem za její dcerou.

Luther byl nadšený taktéž. Prakticky ho Claire měla za hrdinu, jelikož jí Allison vyprávěla, jak byl na Měsíci. Bylo hezké, že ho někdo obdivoval. I když byl pod trikem a kabátem monstrum.

„Konečně uvidím opět její roztomilou tvář. A ten božský úsměv! O můj bože, tak moc mi chyběla," výskla a dále se nekontrolovaně usmívala.

Bylo skvělé vidět ji takhle šťastnou. „Nedivím se ti," odvětil a usmál se na ni.

***

Dojeli na místo. Allison byla pořád stejně usměvavá a Luther stál za ní s mírným úsměvem na tváři. Před nimi se rozprostíral nádherný rodinný domek a ona se nemohla dočkat, až svou dcerku obejme.

Přešli oba dva ke dveřím a zazvonili. Byla mírně nervózní, ale nervozitu převládala nadšenost. Přešlapovala na místě a netrpělivě čekala, než někdo otevře.

A vtom se začaly otevírat dveře. Pomalu a jistě. Záhy se objevila malá holčička se zářivým úsměvem. „Mami!" vykřikla nadšeně. Allison se málem rozbrečela a okamžitě ji obejmula.

A když si malá holčička všimla ohromného muže stojící za ní, ihned výskla: „Spaceboy!"

8th day: Allison Hargreeves x Luther Hargreeves
~~~~~~
Omlouvám se, ale opravdu nevím, jak mám ,Spaceboy' přeložit do češtiny, takže to nechám tak 😂. Každopádně tyhle dva rozhodně NESHIPUJU. Ale mám je ráda jako friendship 🤷‍♀️. A co vy?