Skotačili po vyšlapané cestičce ruku v ruce. Jejich zvonivý smích se ozýval po celém lese a ptáčci, kteří do teplých krajin neodletěli, zvědavě pozorovali šťastný pár, jenž si nevšímal ničeho než jejich nádherného okamžiku spolu.

Záhy muž začal lechtat brunetu a její smích se ještě znásobil. Začala se různě kroutit, ale po chvíli přestal a objal ji kolem pasu. „Miluji tě, víš to, že ano?" zašeptal jí do ucha a ona se usmála.

Otočila se k jejímu partnerovi a položila své dlaně na jeho hrudník. „Jistěže, jak bych nemohla?" odvětila mu a políbila ho. V polibku se oba usmáli a dívka cítila ve svém břiše motýlky. Za poslední dobu se cítila šťastně. A to díky němu.

Když se odtáhli dívali se na sebe se šťastnými jiskrami v očích. Bonnie se pousmála a on jí úsměv oplatil.

Najednou, když šli opět ruku v ruce cestičkou, se před nimi objevila veverka. Spokojeně chroupala oříšek, alespoň to tak vypadalo. Bruneta si k ní náhle klekla a Enzo se mírně podivil, co dělá, ale poté to viděl taktéž.

„Proč má ta veverka u sebe Elenin denní prsten?" zeptala se zmateně a prsten z veverčiných pracek vytrhla. Málem ji kousla, ale prsten získala. „Měli bychom jít za ní. Nejspíš je v potížích," začala se obávat a brunet jen mlčky pokýval hlavou. Tohle mělo být jejich perfektní rande, ale opět se muselo něco stát.

„Je mi to opravdu líto, Enzo, tohle mělo být naše dokonalé rande a-." Muž jí přitiskl ukazováček na ústa jako gesto, aby byla ticho. Usmál se a zavrtěl hlavou.

„Lásko, to přece nevadí, můžeme si to vynahradit jindy," utěšoval ji a ona sundala jeho prst z jejích úst. Byla naštvaná, ale nyní si museli pohnout, než se její nejlepší kamarádce něco stane.

A v ten moment Bonnie uviděla, jak na jejím přítelovi něco přistálo. Musela se mírně usmát, když to viděla.

„Co se děje?" optal se, když dívka zaujatě pozorovala jeho rameno. Ona se podívala na nebe a on to gesto zopakoval taktéž.

První sníh. Vločky začaly dopadat na zem, na Bonnie i na Enza. Brunetka se začala smát a Enzo se kousnul do rtu. Byl rád, že byla šťastná.

„Nezapomínej ale na svou kamarádku v nebezpečí, lásko," chytil ji za ruku a ona se na něj podívala. Vtom se obrovskou rychlostí z toho místa vypařili.

***

Po tváři jí stékala studená slza. Už tu seděla nejméně hodinu. Její nohy jí strnuly, necítila konečky prstů a byla si jistá, že její líčka byla červená jak jahody.

Vzlykla a setřela slzu. Seděla před náhrobním kamenem, na němž bylo napsáno:
Lorenzo St. John
1876-2017
Navždy v našich srdcích

Stále si pročítala text pořád dokola. Chyběl jí. Tak moc. Ale nemohla ho přivést zpátky. To ji zlomilo nejvíce.

Když se rozhodla, že odejde, všimla si bílé pokrývky na trávě. Musela se pousmát. Vzpomněla si na jejich poslední rande, které se odehrálo minulý rok. V ten den začalo sněžit.

Po tváři jí stekla další slza. Miluji tě.

12th day: Bonnie Bennett x Lorenzo St. John
~~~~~~
Úplně mi tam nesedí to slovo ,lásko'. Pořád si stojím za svým, že milostné přezdívky jsou lepší v angličtině, např.: darling 🤭. Ale tak s tím udělat nic nemůžu, tohle je český příběh 😬.