Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Sakra

Asi tak po hodině sezení a sledování jak se v mých ranách sráží krev a vytváří se strup abych nevykrvácela i když jsem to i docela chtěla, otevřeli se dveře a stál v nich Dream. Nic jsem neříkala a jen ho propalovala pohledem. Beze slova ke mě došel, čapl mě za rameno a někam semnou šel doprovázeného mým ,, au, au, au, au" protože mě chytl za ránu a abych mlčela tak to jsem v plánu neměla. Dovedl mě kamsi do sklepa. Byl zde zatuchlí vzduch, ale mě to k údivu vonělo. Celkově mě voněl zatuchlí vzduch ve sklepech. Heh ještě aby ne když mě tam děcka v sirotčinci zavírali pomalu skoro každou noc.

Dream semnou došel ke zdi a dal mi na ruce okovy?! Jako fakt?! To mě mají v plánu mučit nebo co?! Možná ještě leda abych držela hladovku nebo mě ulechtají k smrti, ale kupodivu odpověď jedna byla správná, protože jsem si všimla, že Dream drží pohrabáč od kamen a konec je zbarvený až do nádherné oranžově žluté jako západ slunce. Silně jsem cukla a snažila se z řetězů vymanit. ,,D-Dreame n-nedělej to!" žaludek se mi svíral jako kdyby ho drtila drtička na dřevo. Jen se ušklíbl a došel ke mě. Já ho vyděšeně a sledovala jak rozžhavený kus železa pokládá na otevřenou ránu a mým tělem projela tepelná vlna bolesti.

(To co se tam udávalo popisovat nebudu. Takhle původně jsem chtěla, ale nakonec jsem si řekla, že by to nebyl dobrý nápad a tak to zde přeskočíme.)

Probudila jsem se někdy kolem půlnoci. Musel jsem omdlít pod tím tlakem za což jsem byla neskutečně ráda. Chtěla jsem si sednout, ale bolest zad mi to zhoršovala. Pokud mě můj odhad neplete měla jsem tam jakýsi vyřezaný znak, ale nepoznám jaký. Ale celkově jsem měla po těle spoustu vyřezaných znaků, ale netušila jsem co znamenají, protože to vypadalo, že je to z jiného světa. Kdybych měla popsat kdyby jsem popisovala jak si s tím Dream vyhrával byly by jsme tu do zítřka.

Ucítila jsem jak mi po tvářích začínají téct slzy. Tohle jsem nikdy nechtěla. . V tom jsem si předemnou všimla postavy? Počkat to byl duch!! ,,C-Co po mě chceš" řekla jsem vyděšeně.  Žena byla staršího věku kolek 40. Šlo trochu rozpoznat, že ve vlasech měla modrý pramen, ale jinak měla černé vlasy.  Tělo normální postavy a měla  plášť. Někoho mi připomínala. 

,, Přišla jsem tě dorazit" uchechtla se a dala pěstí do dlaně s vraženým pohledem. V tu chvíli jsem zbledla. ,,P-Prosím ne" vykoktala jsem vyděšeně. a na to se zasmála a mile se usmála. ,, Neboj dělám si srandu" a já myslela, že padnu. ,, Cože?!" vyjela jsem na ni. ,, Hou hou klid holka. " a v tu chvíli jsem si taky vybalila kdo to je. ,, Vy jste nevlastní máma Blua a Papyruse, že?" zeptala jsem se nejistě. Kývla. ,, Takže si mě pamatuješ" ,, Takže se mi nezdálo když jste na mě na tom obrázku mrkla" ,, Nope" ,, A co tady děláte?" ,, Přišla jsem se na tebe podívat a říct ať pozdravuješ Gastra a starej se mi o Blua a Papyho" ,, Wait to už půjdete?" ,, Budu muset" trochu nervózně se usmála. ,, To jsme si moc dlouho nepopovídali" ,, Nemusíš se bát. Ještě se uvidíme" zasmála se a já na sucho polkla.  ,,Dobře?" řekla jsem nejistě. Usmála se ,, Tak zatím a příště tě dorazím" a opravdu zmizela........ sakra sice je to nevlastní máma Blua a Payruse, ale mám chuť ji přizabít.

Ucítila jsem jak se mi oči znovu zavírají a já si zase opatrně lehám zase zpátky na podlahu a brzo na to usíná, ale v tom se prudce posadím, protože jsem uslyšela za sebou zvuk jakoby na zem hodil nějakou mrtvolu či co. Zanadávala jsem na sebe že jsem si prudce sedla a koukla se za sebe. Byl tam portál a v něm Ink!! Skoro hned jsem byla na nohou. Než jsem stačila něco říct  chytl mě za ruku a vtáhl do portálu. Já byla už tak jako tak zmatená co se děje. Tentokrát jsem se dostala do téže bílého prostoru jenom ze stropu vyseli papíry. ,, Vítej ve voidu. Už na tebe čekáme" ,,My?" koukla jsem se kolem a nalevo ode mě stála Kiky a bolestně se usmívala. Oči měla napuchlé od slz. Museli ji taky něco udělat a vsadím krk, že ta to mohl Nightmere. Okamžitě jsem odstranila mezeru mezi námi a pěvně ji objala. ,, Jak jsi na tom?" zeptala jsem se nejistě, ale potichu. ,, Stačí slovo hrozně?" ,, Ano" a pevněji ji obejmula. ,, Hele vy dvě nerad Vás ruším, ale potřebujeme zpátky dostat Blueberryho a Nightmera" řekl Ink. Pustila jsem Kiky a koukla na něho ,, Nepočká to na zítřek? Obě dvě toho máme za dnešek dost" koukala jsem na něho s neutrálním pohledem. ,,Dobře" povzdechl si a vytvořil před námi portál. Zatáhl nás do něho a pak se portál zavřel. ,, Hledal jsem Vás na Zemi tři dny" trochu se zamračil. ,, Ale vždyť uběhl je jeden den ne?" zatvářila se zmateně a sedla na gauč co tam byl a Kiky to samé.  ,, Oh asi jsem Vám zapomněl říct, že mimo Váš svět čas plyne rychleji. Ve vašem světě je po Vás dosti velká sháňka." zamručel. ,, Hmm" zamručela jsem se zavřenýma očima. Kiky už mi spala na rameni jak zabitá a já ji brzo následovala. Byly jsme obě unavené z dnešního zážitku. Nějak jsem vytušila co se mohlo dít u ní. U mě si Dream vyžíval v mé fyzické bolesti a Night za u Kiky v psychické bolesti. Před si jen nebo byly než se z něho stala ta chobotnice tak jsou k sobě více upřímní a znal tajemství, které já ne. 

Ucítila jsem jak na nás dopadlo cosi měkkého. Když jsem otevřela jedno oko tak Ink už tam nebyl a my jsme byly přikryté. Trochu jsem se pousmála a brzo na to jsem usnula.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro