
Kiki ala kiwi
„Akorát připravuji večeři. Dáš si s námi?" Zeptal se Papy. „Nene dě-" „Dá si velice ráda. Navíc jsi samá kost" řekl Blue. „Ale ticho" „Papyrusi zavolej až bude večeře. Mám u stoje ještě práci" řekl Gaster. „Dobře" kývl. Na to zmizel. „Jinak co se ti stalo s nohou?" Zeptal se Blue. „Musela jsem na ni blbě došlápnout" řekla jsem a sklopila hlavu. „Jsi nešika. Víš o tom, že jo" zasmál se Blue. „Ano vím" zamručela jsem. „Když tě teďka položím. Udržíš se, když se budeš o něco opírat?" Zeptal se. Na to jsem kývla. Opatrně mě položil a já se opřela o židli. „Pu-" chtěl něco říct, ale v tu chvíli mě něj ďoblo do nebolavé nohy a já zapištěla jak myš. „Co se stalo?" Zeptal se Papyrus a vzhlédl od masa, které sekal. Já se koukla dolů co mě to ďoblo. „Vy chováte kiwi?" zeptala jsem se zmateně. „Jop. Jmenuje se Kiky a je mu kolem 3 let" řekl Blue. „A kdo se o něho stará?" Zeptala jsem se a zvedla hlavu od malého nelétavého ptáka. „Blue" řekl Papyrus. „Počkat... on teda ještě žije?" Řekla jsem udiveně. „Hahaha moc vtipný" zamručel. Usmála jsem se. V tom Kiki došel za Blue. On ho vzal do ruk a zvedl. „Copak maličký?" Na to ho Kiki klovl do čela. „Jauuu. Za co?" Na to se koukl na prázdnou misku. „A jo. " položil ho a já se začala smát. „Jak vidím. tak se musí připomínat." Řekla jsem během toho, co jsem se smála. „Někdy na něho zapomenu no" zamručel. „Ale to předtím. Zajdu ti napustit vanu" „Nenene po-" než jsem stačila doříct zmizel. „Papy?" Ozvala jsem se. „Hmmm" ozvalo se. „Proč to Blue dělá?" Zeptala jsem se. „Dělá co?" Zeptal se. „Chová se ke mně hezky.... dříve mě nemohl vystát, ale teď..." Papy si povzdechl. „Ber to jako omluvu" řekl. „Omluvu?" „Za to, co ti řekl" „To...... v té uličce? A jak o tom víš?" Zeptala jsem se. „Ano vím, protože mi to řekl. Hrozně moc toho litoval. Ten den málem zkolaboval z toho stresu" koukl na mě. „Stejně to stále nechápu" zamručela jsem. „Já vím. Je to složitější, ale chci tě o něco poprosit" „Ano?" Papy se na mě koukl a jedno oko mu svítilo. „Jestli ho nějak psychicky zničíš tak si mě nepřej, ano?" šla z něho hrůza. Rychle jsem kývla. „D-Dobře" pak se usmál. „Věřím ti" na to se vedle mě objevil Blue. „Hotovo." „To bylo rychlé" koukla jsem se na něho. „Jop" zasmál se. Usmála jsem se. Během vteřiny jsme se teleportovali do koupelny. Ale už jsem se neopírala o zeď, takže jsem málem žuchla na zem, kdyby mě Blue nechytil. „D-Díky" řekla jsem. „Zvládneš to?" Zeptal se. „C-Co?" „Oblečení vana" řekl jen. Já začala trochu rudnout. „J-Jo" řekla jsem nervózně. „Dobře." Kývl. „Donesu ti oblečení na spaní. Možná ti padne lépe" zasmál se. Já se mezitím opřela o vanu. Už byl na odchodu, když jsem ho zastavila „Blue počkej" řekla jsem rychle. „Ano?" Otočil se. Mile jsem se usmála. „Díky" a na to se taky usmál. „Není zač" a vyšel z koupelny a zavřel. ~ A teď to bude zajímavé~ a rozhlédla jsem se po koupelně. Měli ji moderní v barvě světle modré. V tu chvíli mě napadlo, jestli nemá každý svoji koupelnu a takhle je Blua. Koupelna měla bílou podlahu. Sem tam nijaké modré doplňky a věci. Na stěně a kolem vany byly modré kachličky, a nakonec stěny byly taky bílé. Ale konec klábosení. Sundala jsem si nějak oblečení a při skládání na podlahu jsem málem spadla. Pak jsem vlezla do vany a až po ramena se ponořila. Byla hodně horká až skoro vařící, ale to mi nevadilo. Milovala jsem horké koupele. Dal mi sem dokonce i pěnu do koupele za co jsem byla ráda, když mi sem chtěl donést oblečení.
Po asi tak dvaceti minutách při čemž jsem málem usnula se ozvalo zaklepání. „Ano?" Řekla jsem a na to vešel Blue s oblečením. „Kam ti ho má položit?" Zeptal se. „Jestli bys mohl k vaně" řekla jsem trochu nervózně. Kývl a došel až ke mně a dal mi ho na věšák. „Co noha?" Zeptal se. „Lepší" usmála jsem se. Klekl si vedle vany a opřel se rukama o kraj vany. „Znám kouzlo na tu nohu. Mohu?" Zeptal se. „A-A n-nešlo b-by t-to a-až b-bych v-v-vyšla ven?" Začala jsem koktat. Zakýval na nesouhlas. „Bohužel jde jen ve vodě." Chvilku jsem váhala, ale kývla jsem. Kývl. „Zkusíš ji pokrčit?" Zeptal se. „Jasně" a opatrně ji pokrčila, aby moc nebolela. On se ji dotkl a já sledovala jsem to a děkovala že mám tady ještě tu pěnu. Na to mi noha začala zářit zelenou barvou. Měl oproti vodě ledovou ruku až mi z toho naskočila husina. „C-Co to-" vykulila jsem oči. Po chvilce přestala a Blue stáhl ruku zpátky. Opravdu jako by se zlepšila, ale to poznám až vylezu. „d
„Díky" usmála jsem se. „Nemusíš děkovat" zasmál se. „Ale já chci" nahodila jsem nevinný úsměv. „Prcku " uchechtl se a já se na něho koukla vražedným pohledem. „To odvoláš" řekla jsem. „Nope" uchechtl se. „Však-" už jsem po něm chtěla skočit, ale řekl „Být tebou to nedělám" a ušklíbl se. Já si to uvědomila, zrudla a ponořila se až po bradu. Blue se začal smát. „Glume" uchechtla jsem se. „Já nejsem Glum" řekl naštvaně. „Ne?" Uchechtla jsem se. „Odedneška ano" vyplázla jsem na něho jazyk.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro