Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

Ink, strážce AU, nebo mu jen šplouchá na majáku

„Pfffff" začala jsem se smát. „Dobrý vtip to se ti musí nechat" utřela jsem si imaginární slzy od smíchu. „Já to myslel vážně" řekl Ink. „Taaaaak hele." začala jsem chodit sem a tam kulhavým krokem „Už od 14 let jsem žila sama, přežila jsem autonehodu, kterou jsem přežít nechtěla, mám sny o jakési ženské a celý život žiji bez duše. Já se o sebe dokážu postarat. A v nejhorším mě Error zabije. Hm" nakonec jsem pokrčila rameny. Ink na mě koukal zoufalým pohledem. „Ty si fakt nic nepamatuješ?" „Eeee od svých 14 jsem ztratila paměť. Musíš být přesnější" Ink si povzdychl. „Myslím si, že asi bude lepší ti to zatím a možná vůbec neříkat" „Wait wait wait wait o co jde?" „Ale nic" „Inku!!" „Ano?" „Dělej!" „A co?" „Řekni mi to!" „Nope." „Nebo si mě nepřej" začala jsem se pomalu k němu přibližovat. „Jasný. Leda až se ze mě stane králík" uchechtl se. V tom mě někdo chytl a objal, takže jsem nic neviděla. „Klid Darling~ to bude dobré" „Dreame pust mě" řekla jsem klidně. „Ale noták snad bys mi nechtěla kazit radost, že jsem tě po x letech objal" „Dreame" řekla jsem naštvaně. „Eeeeee co on tady?" Ozval se Night. Já na ně zapomněla O-O. „Oh ty budeš Nightmare a ty Kiky" řekl Ink. „Jak-" „Hmmm měl bych Nightmerovi říct, že by se měl z toho bahna dostat, takhle vypadá lépe" v tu chvíli jsem myslela, že Inkovi hrabe. „Cože?" Řekla jsem. „Jak jsem říkal, že jsem ochránce vesmíru. Tak v jednom je to tak, že Night snědl jakési jablko a teď je z něho bahno" řekl Ink. V tu chvíli mi bylo Nighta líto. „Dobře? A Dreame sakra pusť mě" „Nope" „Neviděli jsme se už někde?" Řekla Kiky nejistě pohledem na Inka. „Hmm to nevím. Asi jsis mě musela splést. Jinak jsem Ink" usmál se. „A... ty nás vlastně znáš." Zamumlala Kiky. „Já znám všechny " zatvářil se hrdě Ink. „Opravdu?" Řekla. „Jop" „Tak kdo má na naší škole nejslavnější" „Hmmm je to Cross, Horror, Dust a Killer" usmál se Ink vítězně. „Jsi si jistí, že mu jenom nehrabe?" Zeptala jsem se potichu Dreama. „Nevím, ale možná jo" uchechtl se. „Heleee" řekl naštvaně. „Nighte, Dreame, kde jste?" Uslyšela jsem ženský hlas.

Na to do místnosti vešla starší žena připomínající kozu. „Oh tady jste. Říkala jsem Vám, že máte domácí vezení a nesmíte chodit ven! Ahoj Kiky" řekla Dreamovi a Nightovi a pak se s úsměvem na Kiky. „Dobrý dne paní Dreemuroová " „Jak se vede?" „Dobře ^^ co vy? „Ale bylo by dobře kdyby mě ti dva neštvali" a zasmáli se. Pak se paní koukla na nás. „Oh Blueberry tebe jsem si ani nevšimla. Jak se ti vede? Co Gaster?" „Dobré ^^ jen si musí dát pauzu od práce. " „Oh to chápu." Kývla. „A ty jsi?" Koukla na Inka. „Já jsem Ink. Velice mě těší" usmál se. „Mě též" pak se koukla na mě. „Ty budeš Moonligt, že?" Řekla. Já se usmála a kývla. „Dream mi o tobě vyprávěl a........ on tě snad doslova unesl z nemocnice." Tak počkat. Koukla jsem se na sebe. Stále jsem měl nemocniční noční košili. „Noooo tak trochu 😅" „Já ti něco půjčím Darling" zasmál se Dream. „Díky" zamručela jsem. „Víš, že o tobě byla zmínka ve zprávách" řekla. Zakývala jsem na nesouhlas. „Oh tak chvilku. Odešla a do chvilky se vrátila s notebookem. Cosi tam naklikala a pustila. Byla tam ta křižovatka, na které jsem málem umřela i když, škoda by mě nebyla.

„Dnes se stala na křižovatce nehoda. Dívka ve věku 16 let vlétla do silnice a srazilo ji auto. Pomoc se hnala okamžitě na pomoc. Nyní je po operaci a v kómatu. "Pak se přepnula obrazovka a v pozadí byl bar z mé práci. ~ ale ne~ „Paní vy jste dotyčnou znala může se k nehodě vyjádřit?" „Ano. Jedná se o Moonligh Ackermenovou. Pracuje zde jako zpěvačka a je z tadyma velice oblíbená" na to se ukázal starší záznam, jak tam zpívám. ~ proč ja......~ „Myslíte, že se nehoda stala z nepozornosti nebo její chybou?" „Ne to si nemyslím. Jak ji znám buď ji až, tak moc muselo rozrušit" na to sebou Blueberry cuknul „Nebo po ní něco šlo" „Dobře děkujeme za rozhovor" na to se to vyplo.

Abych Vám ujasnila, proč je moje nehoda ve zprávách. Jelikož v dnešní době mají lidé schopnosti, tak se už autonehody nestávají ani srážky, takže každá nehoda je pro ně jak zlatý důl.

„Moon" ozval se Dream. „Eeeeee ano?" „Ty zpíváš v tom st-""Není to strip bar...... jen přes noc, a to by mi ani šéfka nedovolila. Před den jsou tam i malá děcka hovado" na oko jsem se urazila. „Jo a potřebuji se vrátit do nemocnice. Asi jsem si tam nechala telefon" koukla jsem se na Dreama. „Noooo. Nenechala a už ho neuvidíš" trochu se nervózně zasmál. „Hm?" Mezitím ta paní odešla vrátit notebook" „Nooo jak se ti stala ta nehoda tvůj mobil to už nerozdýchal" na to jsem málem sebou švihla o zem. Tak dlouho jsem si na něho šetřila a teď je po něm?! Pak jsem se koukla na Blueberryho. Ten jen rychle kývnul a něco zamumlal. Pak se ho na to, co říkal zeptám. „Jinak pojď. Půjčím ti to oblečení" řekl Dream a někam se rozešel. „Vy tady počkejte. Hned budeme zpátky"

Po x schodech a všeho a mě nakonec musel vzít Dream do náruče, jelikož moje kulhání bylo hrozné, a tak jsme došli do jeho pokoje. Měl ho obrovský. „Páni" řekla jsem a opatrně slezla z jeho náruče. Usmál se a došel ke skříni. Vše většinou tady bylo do zlaté barvy. Prohlížela jsem si ho do té doby, dokud mě nevyrušil Dream. „Tady to je. " podal mi oblečení. „Umh... kde se mohu převléct?" Zeptala jsem se. „Klidně tady mě to vadit nebude Darling" ušklíbl se. Totalko jsem zrudla „Nenene dobré." řekla jsem. Zasmál se. „Tam ty dveře" ukázal" Díky" a než cokoliv stačil dalšího říct vletěla jsem do koupelny jako blesk a zavřela. Navíc jsem teď děkovala sestřičkám, že jsem pod tou noční košilí mohl mít přes den spodní prádlo i když mi to doktor doslova zakázal. Prý bych si ještě něco udělala.

Když jsem se převlékla ...... Dreamovi kalhoty mi byli trochu větší, ale tričko mi bylo až ke kolenou...... proč bývají vždy trička tak velké? Vyšla jsem ven z koupelny a pohled mi padl na Dreama, který seděl na posteli a cosi četl. Kulhavým krokem jsem k němu došla „Co čteš?" Zeptala jsem se. „Knihu" zaklapl ji a schoval pod polštář. „Půjdeme za ostatními?" Zeptal se. „Jasný" usmála jsem se. Na to se uchechtl a stoupl. „Co?" „To tričko" „....Já vím. Nic neříkej" hodila jsem poceker face. Na to mě vzal do náruče „C-Co to děláš?" Vyjekla jsem. „Ještě kulháš tak tě vezmu" zasmál se. „Ale-" „Žádné, ale" „Fajn" zamručela jsem. Vítězně se usmál. Vyšel z pokoje a šel zase zpátky kde jsme byly.

V půlce cesty se, ale zastavil „Děje se něco?" Zeptala jsem se. „Vím, proč jsi vběhla pod to auto" řekl. Já na chvilku ztuhla, ale hned se zasmála „Ano nedávala jsme pozor" „Ne. Přišel jsem na to díky tomu videu. Co ti Blue řekl?" Řekl, ale nedíval se na mě. Já toho využila a dostala se z jeho náruče. „T-To je jedno" „Není" koukl se na mě takovým chladným a zároveň vražedným pohledem. Jako by moje podvědomí vycítilo nebezpečí a já začala od něho couvat. ~ stůj! Nic ti neudělá~ „N-Neřeš to prosím. Navíc to nebyl Blue, ale někdo jiný" „Moon!" Okřikl mě a já se víc vyděsila. „Co" šeptla „Byl to Blue, protože se celou dobu k tobě chová provinile, a navíc jsi mi sama říkala, že chtěl, aby ses s námi přestala bavit" a celou dobu měl chladný pohled „Ne" koukla jsem jinam „Proč ne?!" „Nechci! Jen člověk pochopí člověka" řekla jsem potichu. Na to se objevil přede mnou a měl už vražedný pohled. Na to mě přirazil ke zdi. „Co jsi to řekla!!" Zavrčel. „N-Nic" vyděšeně jsem šeptla a silně jsem přivřela oči. Sakra proč já blbka radši nemlčela, bez tak to vyznělo rasisticky a to já, ale nechtěla. „Ts" odsekl a koukal na mě, ale né už tak vražedně. „Stejně mi to budeš muset říct" řekl chladně. „A co když neřeknu" opatrně jsem na něho koukla a on se ke mně sehnul „Tak bych použil určité metody, které by se ti asi nelíbili" šeptl mi do ucha a pak mě kousl do krku. Vyjekla jsem, jelikož jsem se lekla, ale zároveň to i bolelo. „D-Dobře" řekla jsem rychle. „A-Ale ne teď" „Dobře Darling" uchechtl se a odtáhl se. Na obličeji měl vítězný a hraví úšklebek. Já jen nasucho polka. „A-A teď pojďme. Čekají tam na nás." „Dobře" uchechtl se a zase mě vzal do náruče. „Já chodit umím" zamručela jsem. On se jen zasmál a šli jsme dál, ale cítila jsem se divně. Opravdu by mi byl schopen Dream ublížit, aby dosáhl, co chce on? Nebo mě jen strašil. Ale zase tohle by mi jinak neudělal, kdyby mě jen strašil a už vůbec by na mě zavrčel kvůli tomuhle. Budu se mu asi muset vyhýbat.

Ano já vím 😹😹 ale Dream z Dreamswam co jsem četla je i úchylný. Emh...... vůbec jsem to neviděla u shipu.... no kazit vás nebudu XD jediná spoluautorka ví xp Tak zase v pondělí 😏😉😊

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro