,,I kdyby, nemám u něho šanci"
Došla jsem s Bluem do jedné z učeben. „Sedni si hned na první lavici" řekl a já tak udělala. Blue došel ke školní lékárničce a začal v ní hledat obvaz. Já se mezitím koukala z okna a pozorovala pár hrdliček. Vypadalo to roztomile, ale zároveň smutně. Měla jsem v sobě smíšené pocity. °proč se Dream tak změnil? Proč to nemohlo potkat třeba někoho jiného. Radši bych to vzala na sebe, než aby se choval takto-° „Bolí to hodně?" vytrhl mě z transu Blue. „Hm? Proč?" zeptala jsem se. „Protože brečíš" řekl a setřel mi slzy, které mi nevědomky stékali jako dva malí hadi. „Ne" zakývala jse m na nesouhlas. Přejel mi po ráně rukou a já trochu sykla bolestí. „Proč?" řekla jsem potichu. „Hm?" „Proč se takhle Dream chová" začali mi silněji téct slzy. „Ach Moon." povzdechl si. „Je to ta kletba." Po tváři se mi začali znovu kutálet slzy. „Chci zpátky starého Dreama" a pevně jsem obejmula Blua. Ten byl chvilku zaražený, ale pak mě taky objal. „To já taky Moon. To já taky" řekl a pevněji mě objal. „Přijde mi, že je to moje chyba" řekla jsem mezi vzlyky. „Ale Moon" odtáhl se a vzal mě za obličej a zvedl tak abych mu koukala do očí. „Není to tvoje chyba jasný?! Mohlo se to stát komukoliv z rodiny, ale holt byla smůla a schytal to Dream. Dobře?" dokončil svůj proslov a já jen kývla. „Tak to po mně zopakuj. Nebyla to moje chyba, ale chyba náhody " „Nebyla-" „Já tě neslyším" „Nebyla to-" začala jsem nahlas, ale zase „Stále neslyším" „Ale noták" musela jsem se zasmát „A už nebreč. Sluší ti úsměv než slzy" a já se tomu musela usmát „Jsi pako Blue" zasmála jsem se a utřela slzy. „Tak teda děkuji" zasmál se. „Ukaž. Zavážu ti ten krk" „Dobře" usmála jsem se.
Když jsem ho měla zafačovaný a k tomu to vypadalo jako bych měla rolák se ozvalo ode dveří. „Tady jsi" a já ztuhla. Já s Bluem jsme se otočili ke dveřím a moje tušení bylo správné. „Eheh my se známe?" řekla jsem trochu nervózně, ale jakože nic. Cross na mě koukl s poker face pohledem. „Moc vtipné.... ale hele to-" „To byla vaše vlastní písnička?" skočila jsem mu do řeči. „Ano...... a přestaň mi skákat do ře-" „Byla moc pěkná. Těším se až ji vydáte" „Děkujeme, ale už mi neskákej do-" „Proč ne" „Hele neštvi." řekl a koukal na mě vražedným pohledem. „Dobře" povzdechla jsem si. „Ale byla to sranda. „Lidi vítězství je naše!" objevil tu Killer. „O co jde" řekl Dust. „Ta výzva! My ji vyhráli! Vyhráli jsme sázku"
No když se tam dokecali tak se znovu na mě otočili. „Tak víš co? Za to že jsi nás špehovala tě vyzíváme" „A k čemu? Já nikoho nezabila" a zvedla jsem ruce, že se vzdávám. „Ty jsi o tom asi neslyšela.... výzva je zde soutěž. Když někoho někdo vyzve řekne to učiteli. Oni dělají takovou stupnici. Poté se složí ve skupině o dvou členech písnička a tu sami odzpíváte. K tomu se vytváří se klip. Po vydání se čeká týden a kdo bude mít více like vítězí. Musí se zúčastnit dva, takže já si tentokrát beru Killera. Nevadí Duste?" Koukl na Dusta. „Ty víš, že na tom moc nejsem" zamručel Dust. „Dobře. Koho si vybereš ty?" „Beru si moji kamarádku ze třídy Kiky. " řekla jsem. „No počkat, ale co když výzvu nechci přijmout" řekla jsem rychle. „No tak to už máš smůlu" uchechtl se Cross. ~ aaaaa sakra~ „Tak za dva týdny ať máš ten klip hotový." A odešli. „Umh Blue?" „Ano?" „Myslíš si, že mě za tohle Kiky zabije?" „Jup" „A sakra" „Jsme tady.... co se děje?" Zeptala se Kiky. „Aaaaale nazdaar" přišla jsem ke Kiky a chytla jsem ji rukou kolem ramen „Představ si, že jsem nás zapsala do soutěže" řekla jsem jakoby nic a trochu si to zpestřovala „Moon? Co jsi udělala?" nadzvedla obočí. „Ale načapali mě Bad guys a vyzvali nás na soutěž a já kývla, ale to asi probereme později nemyslíš? Za mě-" „Moonlight Ackermenova, právě jste si rozsoudila rozsudek smrti" a koukla mi přímo do zorničky. Její oči hořeli plamenem, který jako by mluvil „A teď je po tobě" „Počkej já to vysvětlím!" ale na to jsem musela hodit mód útěk jinak by ze mě byla mrtvá holka. Hodila úprk ze třídy a Kiky mi v patách. Na to jsem slyšela Nighta jak volá „Kiky klid" a ti dva pak taky běželi za námi. „Kiky já za to nemůžu" volala jsem na obhajobu, ale moc to nepomáhalo. „Já to dám nemohu!" volala zamnou. Já akorát zahnula, a tak Bad guys. „Ahoj" řekl jsem a utíkala dál „Starám se o to, aby tě neobtěžoval Dream a ty ani pět sekund nedokážeš nic pokazit?!" byla hodně naštvaná. Cross na nás koukal jak na magory a Horror si ten pohled docela užíval. „Nezdrhej a hezky se otoč!" „Až naprší a uschne" zavolala jsem na zpět. „Sakra Kiky uklidni se, Moon za to asi nemohla" bránil mě Night, ale ti byly za námi asi tak pět metrů.
„Já se omlouvám jen už neběhejme" řekla jsem poté co jsem školu proběhla celou a polovinu. „Fajn" řekla a zastavila se a já taky. Blue s Nightem nás doběhli a mále tam spadli, jak nás nemohli dostihnout. „Je ti jasné, že proti nim nemáme šanci" koukla na mě Kiky vyčítavým pohledem. „Asi jo" koukla jsem jinam. „Asi?! To kolem devadesáti devíti procent" „Já nás do toho nechtěla dostat, opravdu" provinile jsem se koukla na zem. Kiky si povzdechla a řekla „Fajn, ale jestli to projedeme tak tě pohřbím zaživa" „Děkuji, moc ti dekuji" usmála jsem se a koukla na ni. „Emh holky nechci rušit vaší konverzaci, ale my budeme muset na hodinu" „A jo, vy jste ještě neskončili" zasmála se „Tak zatím" popadl Nighta a ten za ním jenom vlál, jak Blue utíkal do třídy.
Usmála jsem se. „Pako" zamumlala jsem pro sebe. „Aleee" řekla Kiky, která se objevila vedle mě. „Ježiši Já z tebe dostanu infarkt" zasmála jsem se. „Že už mezi vámi něco je jen jsi mi to neřekla?" „Hm? Ne není" zasmála jsem se. „A kdyby jo jsi první kdo to ví" „Takže k němu něco cítíš" „Co? Ne.... možná. . . asi. . . určitě" trochu jsem zrudla. „Takže se ti líbí" řekla happy jak dva grepy a já jen kývla. „Ale i kdyby. Neskončila bych s ním. Mám pocit, že se mu líbí Erin" řekla jsem zklamaně. „Silně pochybuji. Erin bych dokonce nepřála ani Dreamovi, a to je co říct" řekla. „Já si myslím, že u něho máš šanci" řekla Kiky a dala mi ruku na rameno. Já se usmála. „Díky Kiky." v tom se ozvalo ode dveří „Ts. Taková ubožačka a Bluem? Ten by si tě nevybral ani kdybys zachránila svět" a já s Kiky jsme se tam otočily. „Erin co tady chceš?!" řekla jsem naštvaně.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro