Naproti silnice stál Dream a jen zvedl ruku na pozdrav. I když jsem moc nechtěla tak jsem nakonec přešla silnici, když mi blikla zelená a došla za ním. „Co ty tady?" zeptala jsem se nejistě. „Přišel jsem ti naproti. To nemohu?" ušklíbl se. „N-Ne to ne to ne jenom mě to překvapilo" zamumlala jsem a rozešla jsem se do školy společně s Dreamem. „Jsem si řekl, že bys to mohla brát jako částečnou omluvu" řekl a koukal dopředu. „Omluvu? A za co?" řekla jsem nejistě a koukla na něho. „Za tohle" vzal jednou rukou moji ruku a propletl si s ní prsty. Já jen nechápavě koukala na ruce a při tom zmateně zamrkala, než jsem si uvědomila, co tím myslel. V tu chvíli jsem zrudla jak rak a koukla jinak než na něho. Nic jsem, ale neřekla a zde Vám řeknu důvod proč. Ano milovala jsem Blua, ale ten je s Erin, takže u něho nejspíše nemám ani šanci. Dream je často hajzl, ano opravdu to Vím, ale jen hlavně proto jelikož ze mě stálé páčí tu věc s Bluem. Ale měl i své světlé stránky například. Když šlo do tuhého dokázal mi zachránit život. Navíc možná se zamilovat abych překonala tu bolest s Bluem...

V tom mě z transu probudil Dream, který se ptal „Takže ti to nevadí?" usmál se. „N-Ne jenom" na chvilku jsem se odmlčela. „Dej mi trochu času celkově na zvyknutí prosím" nejistě jsem dořekla a koukla na něho s prosbou v očích. „Pro tebe cokoliv" zasmál se a koukl dopředu. Tuhle větu jsem trochu zpochybňovala, ale budiž. No to bude docela obtížné vysvětlit zážitky za celý jeden den Kiky. To abych už si začala plánovat začátek až do konce. ¨

Ve škole jsem to ještě neřekla, že jsem se asi dala dohromady s Dreamem dohromady. Chtěla jsem ještě čas a nespěchat s tím, ale měla jsem pocit, že s tímhle Dream úplně nesouhlasí, ale dal mi týden na to abych k němu začala mít silnější pouto a pak vyjít s pravdou ven což nebude vůbec lehké.

Ve třídě jsem si sedla s Kiky a vše ji pověděla tedy až na to s Dreamem a s Bluem. Vše vyslechla a sem tam se na něco zeptala. Pak jsme chvilku vedli spekulace o tom, co to mohlo být za monstrum, a nakonec jsem zavedla rozhovor co ona a Night. A tak jsem se dozvěděla, že dnes bude přespávat u Nighta a co mají v plánu dělat což hlavně zahrnovalo koukání na anime a hraní Genshin Impact. Do teď jsem obdivovala, jak si dokázala s Nightem padnout do oka.

Blue byl skoro celý den s Erin, takže s námi moc nemluvil. Nejspíše semnou nechtěl nic mít společného od té nehody. Ale Erin mě pořád propalovala pohledem. Ale netuším proč. Možná proto že celou dobu měl ve škole Blue smůlu a bez tak podle ní za to mohu. Že jsem si ještě nezvykla co?

Ale za to Dream byl dneska s námi místo Blua. Snažil si zase chytit přátelské lanko s Nightem a Kiky, ale moc se mu to nedařilo, když věděli, kolik s ním měli potíží.

Proč mi připadalo, že mě Kiky prokoukla s Dreamem? Koukala se pak na mě totiž celou dobu podezřele a mě došlo, že tohle ji neutajím, ale počkám si, dokud něco neřekne. Nakonec, ale nastala rozdělená hodina a my se pakovali každý do své učebny.

„Jak to tedy uděláme?" Zeptala jsem se. „Hmmm každý bude dělat písničku a tu si rozdělí, ale co kdybychom udělali dvě písničky a tu smíchali dohromady?" Zeptala se. „To je geniální" usmála jsem se. „Díky ^^" usmála se. „A jaké písničky vezme?" „Co třebaaa Monster aaa Wake me up?" Řekla jsem. „Dobrý nápad ^^" „Teď to jen sladit tak aby to šlo a můžeme jít zpívat" ale v tu chvíli jako naschvál zazvonilo. „Jdeš dnes zase do baru?" „Jop. Šetřím si teď na notebook" usmála jsem se. „Hodně štěstí" „Děkuji" sbalila jsem si věci. „Půjdu ať stíhám-" „Jo a Moon" zastavila mě ještě Kiky. „Ano?" řekla jsem nejistě. „Co se stalo mezi tebou a Bluem a ty jsi se dala dohromady s Dreame? Sakra vždyť tě chtěl zabít!" a na to jsem mlčela. „Nechtěla jsem ti to teď říkat, ale dobře" povzdychla jsem si. „Blue doopravdy chodí s Erin a neřekl nám to. A to s Dreamem...Potřebuji tu bolest něčím zalepit. Ano já vím je to hovado, ale i své pozitiva měl a má což musíš uznat" „Jako například?" nadzdvihla obočí. „Jako například, že mi zachránil život už v té druhé verzi. A musíš uznat, že v tomhle mám pravdu" koukla jsem na ni smutně. Jen si povzdechla a promnula si oči. „Mě z tebe jednou prskne hlava Moon" a pak se na mě usmála. „Děkuji" usmála jsem se taky a objala ji. „No nic už doopravdy půjdu ať přijdu v čas a nezapomeň" ušklíbla jsem se „Na děti je ještě brzo" a na to jaký pohled na mě hodila mluvil za vše. „Hehehe tak já půjdu" začala jsem se smát a zdrhala pryč a Kiky zamnou. „Pojď sem!!" „Nikdy!" „Ahoj Nighte užijte si večer a čau" řekla jsem vše v jedné větě. „Ahoj Kiky. Zítra" a utíkala jsem rovnou do práce.

Byla bych za to ráda, kdybych tam doběhla v pořádku, ale já zrovna musela mít smůlu. Kdosi mě chytl a zatáhl do jakési uličky. „Pusťte mě" začala jsem zmatkovat a bránit se. „Heh. Těžko" uslyšela jsem známí hlas. „Erin?!" A moje teorie se potvrdila, když jsem ji spatřila. „Co po mě chceš" řekla jsem. „Abys zmizela z povrchu zemského." „Ne, takovou radost ti udělat až nechci. Hel Blue je tvůj tak co sakra ještě chceš a mluv upřímně" řekla jsem narovinu. „Řekla jsem ti to. Chci tvoji smrt, protože od té doby má Blue jenom smůlu a můžeš za to ty!" zasyčela. „Všem přinášíš jen smůlu ty zmije. Ale nyní k věci, než tě zabijeme tady kluci si tebou chtějí ještě pohrát abys umírala ještě s větší bolestí" řekla a opřela se o zeď. „C-Co jak-" na to ucítila silnou ránu do břicha která mě povalila na zem. Ti, co mě právě šli zabít a před tím ještě zmlátit byly dva aligátoři. „Prosím ne" šeptla jsem. Ale místo toho se jen jeden ušklíbl a v ruce se mu objevil basetballová pálka. „Ne....." začali mi téct slzy. Viděla jsem, jak se rozmáchl a já pevně zavřela oči. ~ ať je to rychle zamnou prosím~ a na to jsem ucítila prudkou bolest na oblasti břicha. Doslova mi to vyrazilo dech a já zalapalo po vzduchu. Na to mi do obličeje přistála pěst a já cítila jak mi teče krev z nosu

O pět minut později
Doslova jsem křičela bolestí, protože to byla nesnesitelná bolest. Schválně mi ubližovali tak aby z toho nebyly ještě vážné následky, ale spíše malé, ale za to dostatečně bolestné. Dooufala jsem, že můj křik přivolá někoho, kdo mi pomůže, ale pletla jsem se. Nikdo mi nechtěl pomoc a světýlko naděje mi pohasínalo. Neměla jsem šanci se z toho dostat. Na to jsem si všimla Erin jak jde ke mně s nožem a já doufala, že mě přišla dorazit, ale to jsem se šeredně pletla. Klekla si a naklonila se nade mě. Přiložila mi ten nůž kousek pod obočí a zatlačila že mi nožík projel kousek pod kůži a kousek masa. Ti dva aligátoři mi chytli ruce abych se nemohla vykroutit a na to Erin začala tlačit očnímu víčku a pak ještě centimetr dál. V životě jsem větší bolest nezažila. Křičela jsem z plných plic, dokud Erin nepřestala. Měla jsem přes oko jizvu táhnoucí, ale k mému údivu nepoškodila se bulva. Jenom mi díky bohu rozpůlila víčko. Na to se, ale ozvali zvuky povyku, násilí těch aligátorů a Erinyiných nadávek. Slzy mi tekly proudem a nehodlali přestat. Někdo semnou začal manipulovat, ale neviděla jsem kdo. „N-Ne prosím n-nechte mě" dostala jsem přes vzlyky. „To je v pořádku mé dítě. Jak se jmenuješ?" „M-Moonlight" „Dobře Moonlight. Svět není hra. Je to kruté mís-" „Ale proč já?! Copak jsem si už toho nevytrpěla dost?!" Ucítila jsem, jak mi dotyčná přiložila nějakou látku na oko. „Každým si někdy musí projít aby-" „MOON!" Uslyšela jsem povědomí hlas. Otočila jsem se za hlasem. „K-Kika?" Řekla jsem nejistě. Na to jsem ucítila dvě paže, jak mě opatrně objaly. „Nighte? Vy se znáte?" Ozvala se osoba. „Ano. To je naše kamarádka teto" ~ teta? Neříkal tak Night....~ „Vy jste královna?!" Lekla jsem se a až moc rychle otevřela zraněné oko. „Ano. " souhlasně řekla. „Kiky, Nighte vemte ji k lékaři" „Ano" a podepřeli mě abych mohla chodit a v co jsem doufala, že mi půjde „A-Ale já musím do práce" řekla jsem potichu. „Tohle je důležitější" řekla Kiky. „Vy dva se pak zamnou stavte až budeš mít čas" řekla královna a jen jsem slyšela kroky, jak odchází.